V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Eero Mäntyranta, analyzujeme jeho nejdůležitější aspekty a jeho dopad na dnešní společnost. Od svého vzniku až po dnešní vývoj hraje Eero Mäntyranta zásadní roli v různých oblastech a přitahuje pozornost odborníků i fanoušků. V tomto smyslu prozkoumáme jeho důležitost, jeho výzvy a možná řešení, která nabízí, abychom zlepšili naše porozumění a používání. Od svého vlivu na populární kulturu až po její význam v každodenním životě, Eero Mäntyranta nadále vyvolává debatu a podněcuje neustálý zájem v akademických kruzích i mimo ně. Připojte se k nám na této cestě a objevte více o Eero Mäntyranta a jeho dopadu na současný svět.
Eero Mäntyranta | |
---|---|
Narození | 20. listopadu 1937 Pello |
Úmrtí | 30. prosince 2013 (ve věku 76 let) Oulu |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Povolání | běžec na lyžích |
Ocenění | Medaile Holmenkollenu (1964) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Běh na lyžích na ZOH | ||
zlato | ZOH 1964 | 30 km |
bronz | ZOH 1968 | 30 km |
zlato | ZOH 1964 | 15 km |
stříbro | ZOH 1968 | 15 km |
zlato | ZOH 1960 | štafeta 4 x 10 km |
stříbro | ZOH 1964 | štafeta 4 x 10 km |
bronz | ZOH 1968 | štafeta 4 x 10 km |
Mistrovství světa v klasickém lyžování | ||
zlato | MS 1962 | 30 km |
zlato | MS 1966 | 30 km |
stříbro | MS 1962 | tafeta 4 x 10 km |
stříbro | MS 1966 | tafeta 4 x 10 km |
bronz | MS 1964 | 50 km |
Eero Antero Mäntyranta (20. listopadu 1937, Pello – 29. prosince 2013, Oulu) byl finský běžec na lyžích.
Získal tři zlaté olympijské medaile, z toho dvě individuální, když vyhrál závod na 15 i 30 kilometrů na olympiádě v Innsbrucku roku 1964. Na předchozích hrách ve Squaw Valley získal zlato kolektivní, ve štafetě na 4x 10 kilometrů. Z olympijských her má ještě dvě individuální medaile z Grenoblu 1968, stříbro z patnáctikilometrové trati a bronz z třicetikilometrové. Navíc má ještě dva cenné kovy ze štafet na 4x 10 kilometrů, z Innsbrucku stříbro a z Grenoblu bronz. Je rovněž dvojnásobným mistrem světa na třicetikilometrové trati, z let 1962 a 1966. V roce 1993 bylo zjištěno, že trpěl chorobou zvanou polycytemie (v jeho případě šlo o primární familiární a kongenitální polycytemii), díky níž v jeho těle vznikalo nadměrné množství červených krvinek a hemoglobinu. To ho podle některých jako sportovce zvýhodňovalo, a stal se tak jedním z prvních sportovců, v jejichž případě se začalo hovořit o přirozeném nebo tzv. genetickém dopingu. S jeho jménem je ovšem spojen i klasický dopingový skandál, když byl v roce 1972 pozitivně testován na amfetamin a stal se prvním z finských sportovců, který byl přistižen při dopingu. Později přiznal též užívání hormonů, které ovšem ještě tehdy nebyly zakázány.