Ekonomický liberalismus
V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Ekonomický liberalismus, tématu, které v historii vyvolalo zájem mnoha lidí. Ekonomický liberalismus byl předmětem debat a studií v různých oblastech, od psychologie po vědu, včetně historie a kultury. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Ekonomický liberalismus, od jeho původu a vývoje až po jeho dopad na dnešní společnost. Kromě toho budeme analyzovat různé perspektivy a teorie, které se kolem Ekonomický liberalismus objevily, a také důsledky, které to má na náš každodenní život. Připravte se na vstup do vzrušujícího světa Ekonomický liberalismus a objevte vše, co toto téma nabízí!
Ekonomický liberalismus, liberální ekonomická teorie nebo tržní liberalismus je skupina ekonomických teorií, které mají svůj původ v osvícenství. Za zakladatele těchto ekonomických teorií je považovaný skotský filozof Adam Smith. Všechny teorie vycházející z ekonomického liberalismu se snaží o posun hospodářství ke kapitalismu a volnému trhu.
Důraz na soukromé vlastnictví a svobodné smluvní vztahy tvoří základ liberálních ekonomických teorií. Ekonomický liberalismus tvrdí, že jednotlivci v ekonomickém prostředí konají zejména ve vlastním zájmu, a umožnit jim to bez jakýchkoliv omezení vede k nejlepšímu výsledku (samozřejmě, za předpokladu existence soudní moci a slabé státní moci).
Ekonomický liberalismus se částečně vytratil v prvé polovině dvacátého století s rozvojem sociálního liberalismu. V tomto období byl nahrazen keynesiánskými ekonomickými teoriemi, které požadují ekonomiku s výraznými státními zásahy. Po tom, co tyto teorie selhaly při vysvětlovaní stagflace v 70. letech, nastal návrat liberálních ekonomických teorií, jako je například monetarismus.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liberálna ekonomická teória na slovenské Wikipedii.
Literatura
- ŠŤASTNÝ, Dan; LIPKA, David. Ideas Have Consequences: Turning Free Trade Idea into Reality. Prague Papers on the History of International Relations. 2007, roč. 11, s. 103–112. Dostupné online . ISBN 978-80-7308-208-6.
