Eurovision Song Contest 1956

V článku, který uvádíme níže, se budeme tématu Eurovision Song Contest 1956 věnovat vyčerpávajícím a podrobným způsobem. Eurovision Song Contest 1956 je dnes velmi aktuální téma, které vzbuzuje velký zájem a debaty v různých oblastech. V celém článku budeme analyzovat různé perspektivy a přístupy, které existují ohledně Eurovision Song Contest 1956, stejně jako jeho historický význam a jeho dopad na současnou společnost. Prozkoumáme také budoucí důsledky Eurovision Song Contest 1956 a možná řešení nebo opatření, která by mohla být v souvislosti s tím přijata. Tímto článkem se snažíme poskytnout globální a kompletní vizi Eurovision Song Contest 1956 s cílem přispět k debatě a znalostem na toto téma.

Eurovision Song Contest 1956
Datum
Finále19560524a24. května 1956
Hostitel
TelevizeSwiss Broadcasting Corporation (SRG SSR)
Radiotelevisione Svizzera (RSI)
Místo konáníTeatro Kursaal
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko, Lugano
ModerátorLohegrin Filipello
RežieFranco Marazzi
Výkonný supervizorRolf Liebermann
Hlasování
Vítězná píseňŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
„Refrain“
Systém hlasování2 porotci v každé zemi udělili písním body od 1 do 10
Účast
Soutěžící14 (2 písně z každé země)
DebutBelgie Belgie
Francie Francie
Itálie Itálie
Lucembursko Lucembursko
Nizozemsko Nizozemsko
Švýcarsko Švýcarsko
Německo Západní Německo
Mapa účastníků

Eurovision Song Contest 1956 byl 1. ročník hudební soutěže pro členy EVU. Soutěž se konala 24. května 1956 ve švýcarském Luganu.

Před soutěží

Během schůzky členů EVU v Monaku (1955) se projednávala možnost pěvecké soutěže pro evropské země, která by se inspirovala italským Festivalem Sanremo.

Místo konání

Lokace místa konání

Jako místo konání bylo vybrané švýcarské město Lugano v italsky mluvícím kantonu Ticino, které hraničí s Itálií. Jelikož byla soutěž inspirována italským Festivalem Sanremo, konala se v italském prostředí.

Kontroverze

Hlasování

Z každé země měli přicestovat dva porotci a rozhodnout, kdo soutěž vyhraje, ale:

  1. lucemburská delegace nemohla přicestovat do Lugana a hlasovat,
  2. země mohly hlasovat i pro svoje písně,
  3. švýcarská delegace dostala od EVU souhlas, aby rozhodovala za lucemburskou delegaci.

Po téhle zkušenosti se EVU rozhodla neopakovat tento systém hlasování, i když v letech 1971–73 se uskutečňovalo něco podobného, ale všechny delegace byly na místě a nemohly hlasovat pro svoje země.

Ztracené nahrávky

Soutěž se vysílala na některých stanicích (televize v té době ještě nebyly zcela běžné). Nedochovaly se žádné nahrávky.

Zúčastněné země

V soutěži úspěšně debutovalo 7 zemí a každá měla 2 písně. Původně se mělo účastnit 10 zemí, ale Dánsko, Rakousko a Spojené království překročily lhůtu pro podání přihlášek a nemohly se účastnit.

Výsledky

Krom vítěze nejsou známé další výsledky z hlasování. V knize The Complete and Independent Guide to the Eurovision Song Contest 2010 sice byly výsledky zapsány, ale autor neuvedl žádný zdroj, odkud čerpal.

Pořadí Země Interpret Skladba Jazyk
1. Nizozemsko Nizozemsko Jetty Paerl „De vongels van Holland“ nizozemština
2. Švýcarsko Švýcarsko Lys Assia „Das alte Karussell“ němčina
3. Belgie Belgie Fud Leclerc „Messieurs les noyés de la Seine“ francouzština
4. Německo Západní Německo Walter Andreas Schwarz „Im Wartesaal zum großen Glück“ němčina
5. Francie Francie Mathé Altéry „Le temps perdu“ francouzština
6. Lucembursko Lucembursko Michèle Arnaud „Ne crois pas“ francouzština
7. Itálie Itálie Franca Raimondi „Aprite le finestre“ italština
8. Nizozemsko Nizozemsko Corry Brokken „Voorgoed voorbij“ nizozemština
9. Švýcarsko Švýcarsko Lys Assia „Refrain“ francouzština
10. Belgie Belgie Mony Marc „Le plus beau jour de ma vie“ francouzština
11. Německo Západní Německo Freddy Quinn „So geht das jede Nacht“ němčina
12. Francie Francie Danny Dauberson „Il est là“ francouzština
13. Lucembursko Lucembursko Michèle Arnaud „Les amants de minuit“ francouzština
14. Itálie Itálie Tonia Torrielli „Amani se vuoi“ italština

Externí odkazy