Dnes je Ferdinand August Spiegel-Diesenberg velmi aktuální problém, který se týká velkého počtu lidí po celém světě. S nárůstem globalizace a propojení se Ferdinand August Spiegel-Diesenberg stal tématem obecného zájmu, které nenechává nikoho lhostejným. Od svého dopadu na společnost až po důsledky na osobní úrovni, Ferdinand August Spiegel-Diesenberg vyvolal širokou diskusi a podnítil zájem odborníků i občanů. V tomto článku se podíváme na různé aspekty Ferdinand August Spiegel-Diesenberg a prozkoumáme jeho důsledky v různých kontextech.
Ferdinand Spiegel-Diesenberg | |
---|---|
Ferdinand August Spiegel-Diesenberg | |
poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1883 – 1913 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Strana konzervativního velkostatku |
Narození | 18. května 1850 Višňové Rakouské císařství |
Úmrtí | 1913 |
Commons | Ferdinand August Spiegel-Diesenberg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand August Spiegel-Diesenberg, celým jménem s titulem Ferdinand August hrabě Spiegel na Diesenbergu a Hanxledenu (německy Ferdinand August Graf von Spiegel zum Diesenberg und Hanxleden), uváděn též pouze jako Ferdinand August Spiegel nebo jen Ferdinand Spiegel (18. května 1850 Višňové – 1913), byl moravský šlechtic z rodu Spiegel-Diesenbergů původem z Vestfálska, velkostatkář a poslanec Moravského zemského sněmu.
V roce 1870 absolvoval práva na Vídeňské univerzitě, pak ještě studoval na zemědělské akademii ve württemberském Hohenheimu. V roce 1878 působil v armádě při tažení do Bosny a Hercegoviny. Po návratu se začal věnovat správě rodinného velkostatku.
Po smrti otce Ferdinanda Spiegela-Diesenberga převzal jeho roli šedé eminence moravské Strany konzervativního velkostatku. Do roku 1890 vedl Katolicko-politický spolek ve Znojmě a pak spoluzakládal místní Křesťansko-sociální spolek. Stejně jako otec podporoval ve volbách federalistické kandidáty, již v roce 1879 třeba Josefa Purcnera, který neúspěšně kandidoval v kurii venkovských obcí na jižní Moravě. V letech 1900–1901 zřídil speciální předvolební fond pro kandidáty křesťanských sociálů.
V roce 1897 stál u zrodu Křesťanské stranické rady pro německé Moravany, jejímž úkolem byla koordinace zakládání okresních katolických spolků. V roce 1902 podpořil program nově vzniklé Křesťanské lidové strany, která měla ambici politicky zastupovat všechny moravské, případně i slezské německé katolíky.
V roce 1883 byl zvolen poslancem Moravského zemského sněmu ve velkostatkářské kurii. Později byl ještě pětkrát znovuzvolen. Věnoval se oblasti zemědělství a byl aktivní i při projednávání moravského vyrovnání.
V roce 1908 jej za zásluhy jmenoval císař František Josef I. tajným radou. Stal se také komandérem papežského řádu sv. Řehoře Velikého.