František Bařina

Dnes je František Bařina tématem, které je přítomné ve všech aspektech našeho života. Od politiky po technologie, František Bařina upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Jak společnost postupuje, František Bařina je nadále relevantní a vyvolává debatu ve veřejném mínění. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty František Bařina a jeho dopad na náš každodenní život. Od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj budeme analyzovat, jak František Bařina formoval náš svět a co můžeme očekávat v budoucnu.

František Bařina
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1906 – 1918
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1907 – ???
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1919
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. konz. velkostatku
ČSL

Narození26. ledna 1863
Břest, Morava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. září 1943 (ve věku 80 let)
Brno
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Profesepřekladatel, politik a katolický kněz
Náboženstvíkatolická církev
CommonsFrantišek Jan Bařina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Bařina, OSA, plným jménem František Saleský Jan Bařina (26. ledna 1863 Břest22. září 1943 Brno), byl český římskokatolický opat a politik, počátkem 20. století poslanec Moravského zemského sněmu a Panské sněmovny, po vzniku Československa poslanec Revolučního národního shromáždění.

Biografie

Pocházel ze sedmi sourozenců ze zámožné sedlácké rodiny z Břestu u Kroměříže. Po šest let studoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, pak dva roky na gymnáziu v Přerově, kde roku 1883 maturoval s vyznamenáním. Téhož roku nastoupil jako novic do augustiniánského kláštera v Brně. Zde získal jméno František Saleský. Studoval bohosloví v Brně a na kněze byl vysvěcen roku 1887. Stal se kooperátorem při starobrněnské faře. Učil jako katecheta na českých i německých školách Brně. Byl členem českých spolků a dlouhodobě byl místopředsedou starobrněnské besedy. Od října 1901 působil jako opat augustiniánského kláštera na Starém Brně.

Zasedal v letech 19061913 za Stranu konzervativního velkostatku na Moravském zemském sněmu, kam byl zvolen v zemských volbách roku 1906 za kurii velkostatkářskou, v I. sboru. V zemských volbách roku 1913 byl zvolen na Moravský zemský sněm znovu, opět za velkostatkářskou kurii.

Od roku 1907 byl také členem Panské sněmovny Říšské rady. Překládal z polštiny a ruštiny.

Po vzniku Československa zasedal za Československou stranu lidovou v letech 19181919 v Revolučním národním shromáždění. Na 35. schůzi parlamentu v březnu 1919 na členství v tomto zákonodárném sboru rezignoval.

Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Břest - osobnosti regionu . obec-brest.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-01. 
  3. a b c d BRUMOVSKÝ, V. Almanach moravského sněmu zemského zvoleného od 11. listopadu do 7. prosince 1906. Brno: Česká novinářská a insertní kancelář V. Brumovského v Brně, 1906. 254 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-19. S. 153.  Archivováno 19. 2. 2015 na Wayback Machine.
  4. a b Slovník osobností východní Moravy . divadloschod.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-29. 
  5. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  6. František Bařina . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  8. František Bařina . encyklopedie.brna.cz . Dostupné online. 

Literatura

  • MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 74–75. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 2. sešit : B–Bař. Praha: Libri, 2005. 154–264 s. ISBN 80-7277-252-X. S. 263. 

Externí odkazy