Dnes je František Bařina tématem, které je přítomné ve všech aspektech našeho života. Od politiky po technologie, František Bařina upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Jak společnost postupuje, František Bařina je nadále relevantní a vyvolává debatu ve veřejném mínění. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty František Bařina a jeho dopad na náš každodenní život. Od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj budeme analyzovat, jak František Bařina formoval náš svět a co můžeme očekávat v budoucnu.
František Bařina | |
---|---|
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1906 – 1918 | |
Člen Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1907 – ??? | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1919 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Str. konz. velkostatku ČSL |
Narození | 26. ledna 1863 Břest, Morava Rakouské císařství |
Úmrtí | 22. září 1943 (ve věku 80 let) Brno Protektorát Čechy a Morava |
Profese | překladatel, politik a katolický kněz |
Náboženství | katolická církev |
Commons | František Jan Bařina |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Bařina, OSA, plným jménem František Saleský Jan Bařina (26. ledna 1863 Břest – 22. září 1943 Brno), byl český římskokatolický opat a politik, počátkem 20. století poslanec Moravského zemského sněmu a Panské sněmovny, po vzniku Československa poslanec Revolučního národního shromáždění.
Pocházel ze sedmi sourozenců ze zámožné sedlácké rodiny z Břestu u Kroměříže. Po šest let studoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, pak dva roky na gymnáziu v Přerově, kde roku 1883 maturoval s vyznamenáním. Téhož roku nastoupil jako novic do augustiniánského kláštera v Brně. Zde získal jméno František Saleský. Studoval bohosloví v Brně a na kněze byl vysvěcen roku 1887. Stal se kooperátorem při starobrněnské faře. Učil jako katecheta na českých i německých školách Brně. Byl členem českých spolků a dlouhodobě byl místopředsedou starobrněnské besedy. Od října 1901 působil jako opat augustiniánského kláštera na Starém Brně.
Zasedal v letech 1906 – 1913 za Stranu konzervativního velkostatku na Moravském zemském sněmu, kam byl zvolen v zemských volbách roku 1906 za kurii velkostatkářskou, v I. sboru. V zemských volbách roku 1913 byl zvolen na Moravský zemský sněm znovu, opět za velkostatkářskou kurii.
Od roku 1907 byl také členem Panské sněmovny Říšské rady. Překládal z polštiny a ruštiny.
Po vzniku Československa zasedal za Československou stranu lidovou v letech 1918 – 1919 v Revolučním národním shromáždění. Na 35. schůzi parlamentu v březnu 1919 na členství v tomto zákonodárném sboru rezignoval.
Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.