V dnešním světě je František Kopřiva (politik ČSL) tématem, které upoutalo pozornost a zájem mnoha lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po svůj význam v populární kultuře, František Kopřiva (politik ČSL) vyvolal široké spektrum diskusí a debat. S historií sahající do desetiletí zpět se František Kopřiva (politik ČSL) vyvíjel a přizpůsoboval změnám ve společnosti a udržoval si svůj vliv v mnoha aspektech každodenního života. V tomto článku prozkoumáme důležitost František Kopřiva (politik ČSL) a jeho roli v moderním světě, analyzujeme jeho dopad a relevanci v různých oblastech.
František Kopřiva | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1925 | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1925 – 1935 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Katol. str. národní ČSL |
Narození | 21. července 1879 Nivnice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 29. prosince 1935 (ve věku 56 let) Nivnice Československo |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Kopřiva (21. července 1879 Nivnice – 29. prosince 1935 Nivnice) byl československý rolník, politik a meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Československou stranu lidovou.
Pocházel z početné rodiny nivnického starosty. Vystudoval odbornou hospodářskou školu v Uherském Hradišti a staral se o rodinný statek. Už od roku 1908 pracoval v obecním zastupitelstvu, po vzniku ČSR se stal prvním starostou Nivnice. Politicky byl nejdříve členem Hrubanovy Katolické strany národní na Moravě a po sloučení katolických stran 1919 se stal členem ČSL, kde byl členem moravskoslezského vedení strany.
V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění. Podle údajů k roku 1920 byl profesí rolníkem a starostou v Nivnici u Uherského Brodu.
V parlamentních volbách v roce 1925 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929. V senátu setrval do roku 1935.
Patřil k oblíbeným parlamentním řečníkům a do parlamentu chodil i v nivnickém kroji. Byl velkým patriotem a zasloužil se o povznesení svého kraje. Hájil politiku Jana Šrámka. Roku 1935 ho strana nevybrala na kandidátní listinu pro volby, s čímž se nevyrovnal a téhož roku za tragických okolností zemřel.
V prosinci 1935 spáchal sebevraždu, když se oběsil na půdě svého statku v Nivnici. Národní listy jako důvod uvedly, že si zoufal pro neutěšené hospodářské poměry.