Franz Adamczik
V tomto článku prozkoumáme všechny aspekty související s Franz Adamczik, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost. BUDEME zkoumat různé teorie a studie, které přispěly k našemu pochopení Franz Adamczik, a také jejich význam v různých kontextech, od ekonomie po populární kulturu. Budeme se také zabývat etickými a morálními důsledky spojenými s Franz Adamczik a tím, jak ovlivnily způsob, jakým se s tímto tématem dnes nakládá. Prostřednictvím komplexní analýzy se budeme snažit porozumět významné roli, kterou Franz Adamczik hrál v průběhu historie, a tomu, jak nadále utváří náš svět v současnosti.
| JUDr. Franz Adamczik | |
|---|---|
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1867 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana |
| Narození | 5. dubna 1822 Brno  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 28. srpna 1871 (ve věku 49 let) Brno  Rakousko-Uhersko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Franz Vinzenz Adamczik, též František Adamčík (5. dubna 1822 Brno – 28. srpna 1871 Brno), byl rakouský právník a politik německé národnosti z Moravy, poslanec Moravského zemského sněmu.
Biografie
Pocházel z rodiny úředníka. Adamczik bydlel ve vile na brněnském Cejlu. Profesí byl advokátem v Kyjově, později v Brně. Do Brna přenesl svou praxi roku 1861 poté, co byl jmenován do zemského výboru (viz níže). Do roku 1866 patřil mezi hlavní politické osobnosti Brna. Oceňováno bylo jeho působení během pruské okupace města roku 1866. Jeho manželkou byla Julia Beyer (dcera magistrátního úředníka). Měli syna, který působil jako profesor na akademii.
Zapojil se i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Kyjov, Vyškov, Strážnice. Na sněmu působil v odboru pro jednací řád a 18. dubna 1861 byl zvolen za přísedícího (člena) Moravského zemského výboru. Od listopadu 1862 zasedal v sněmovním výboru pro obecní pořádek, v komisi pro osvobození studentů od vojenské služby, v komisi pro základní zdravotní zákon na Moravě a v komisi k vypracování jednacího řádu a v zemském výboru. Od ledna 1863 byl členem odboru ke zkoušení obecního zákona, od února 1863 odboru pro zákon o dělitelnosti pozemností na Moravě, od března 1863 odboru pro zavedení porotních soudů. Na sněmu předkládal návrhy v češtině i němčině, v rozpravách používal převážně němčinu. Byl řazen k liberální straně (tzv. Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná).
Zemřel v srpnu 1871 po dlouhé nemoci, která mu po několik let zatemňovala ducha.
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika 16944, sn. 33 . MZA . Dostupné online.
- ↑ a b c Tagesneuigkeiten. Fremden-Blatt. Srpen 1871, čís. 173, s. 22. Dostupné online.
- ↑ a b c d e SOLDÁNOVÁ, Zdeňka: Čeští zemští poslanci za okres Hodonín v letech 1861 - 1914 . muni.cz . Dostupné online.
- ↑ Matrika 17321, sn. 44 . MZA . Dostupné online.
- ↑ Gerichtshalle, 12. 8. 1861, s. 7.
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- ↑ Wiener Zeitung, 28. 3. 1861, s. 4.
- ↑ Die Presse, 23. 1. 1863, s. 10.