Giotto (sonda)

V dnešní době se Giotto (sonda) stalo tématem velkého významu v dnešní společnosti. Od svého vzniku upoutal pozornost a vzbudil zájem širokého spektra publika. Ať už kvůli svému dopadu na každodenní život, historickému významu nebo vlivu na populární kulturu, Giotto (sonda) hrál zásadní roli ve vývoji a vývoji společnosti. V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad a důležitost Giotto (sonda), analyzujeme jeho různé aspekty a nabídneme jedinečný pohled na toto fascinující téma.

Giotto
Pojmenováno poGiotto di Bondone
COSPAR1985-056A
Katalogové číslo15875
Start2. července 1985
KosmodromGuyanské kosmické centrum
Nosná raketaAriane 1
Typ oběžné dráhyheliocentrická dráha
Stav objektuna heliocentrické dráze
ZánikZánik
Zánikne
ProvozovatelESA
VýrobceESA
Druhkometární sonda
Mateřské tělesoSlunce
Hmotnost960 kg
Výška1,1 m a 2,85 m
Parametry dráhy
Apoapsida1,04 AU
Periapsida0,73 AU
Sklon dráhy2,09°
Doba oběhu304,6 d
Excentricita dráhy0,173 34
Velká poloosa dráhy0,885 AU
Teleskop
Průměr1,85 m
Oficiální webOficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giotto je kosmická sonda organizace ESA, určená na výzkum Halleyovy komety, během své prodloužené mise však také zkoumala kometu Grigg-Skjellerup. Své jméno dostala po italském malíři a architektu Giottu di Bondonemu, který žil na přelomu 13. a 14. století.

Vybavení sondy

Vzorem pro stavbu sondy byla evropská družice řady GEOS. Konstrukčně však byla upravena. Přístroje byly umístěny na kruhovém nosném rámu. Výška sondy byla 2,85 metru a průměr 1,87 m. Sonda byla vybavena ochranným štítem (tzv. Whippleho štítem) proti kometárnímu prachu. Štít nebyl tvořen jednolitou vrstvou materiálu, ale několika tenkými štíty, poskládanými za sebou. Konkrétně se jednalo o 1 mm silný hliníkový a 12 mm silný kevlarový štít.

Průběh mise

Halleyova kometa

Sonda 14. března 1986 v 00:03:02 UTC prolétla ve vzdálenosti pouhých 596 kilometrů od jádra komety, avšak v nestabilizované poloze, která neumožnila získání vědeckých dat. Dvě sekundy před maximálním přiblížením byla většina přístrojů vyřazena nebo poškozena zásahem prachové částice s hmotností asi 0,1 g. Na čas bylo také přerušené radiové spojení. Systémy Giotto se naštěstí z nárazu vzpamatovaly a přibližně půl hodiny po srážce se podařilo obnovit orientaci a komunikaci. Přístroje pokračovaly ve vědeckém měření a 49 minut po těsném průletu byl zaznamenán poslední dopad prachové částice. Sonda pořídila mj. 2112 unikátních snímků jádra komety. Dne 2. dubna 1986 byla sonda Giotto uvedena do stavu hibernace a její výzkum na čas skončil.

Trajektorie sondy

Kometa Grigg-Skjellerup

Giotto byla reaktivována 14. února 1990. Test systémů proběhl v pořádku a řídící středisko rozhodlo o prodloužení mise výzkumem další komety. Z několika objektů (26P/Grigg-Skjellerup, 103P/Hartley, 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková) byla jako cíl vybrána krátkoperiodická kometa Grigg-Skjellerup. Sonda vykonala gravitační průlet kolem Země a v červenci 1990 byla opět uvedena do hibernace. Probuzena byla 8. května 1992. První částice pocházejících z komety Grigg-Skjellerup byly detekovány ve vzdálenosti 440 000 kilometrů od jádra (téměř 20x blíže než u Halleyovy komety). K největšímu přiblížení došlo 10. července 1992 v 15:30:43 UT. To sonda prolétla ve vzdálenosti pouhých 200 kilometrů od komety (některé zdroje tvrdí 100 kilometrů).

Konec mise

Dne 23. července 1992 byla mise oficiálně ukončena. Sonda je v současnosti na heliocentrické oběžné dráze.

Prvenství sondy

  • byla první meziplanetární sondou Evropské kosmické agentury
  • pořídila první detailní snímky kometárního jádra
  • byla první, která prolétla okolo dvou komet
  • byla první, která byla reaktivována z hibernace

Reference

  1. ↑ Antonín Vítek. 1985-056A - Giotto . Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40 . Dostupné online. 
  2. ↑ ESA. Giotto overview . . Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot