Henry Pelham-Clinton, 5. vévoda z Newcastle

Henry Pelham-Clinton, 5. vévoda z Newcastle
Narození	22. května 1811
Úmrtí	18. října 1864 (ve věku 53 let)
Alma mater	Oxfordská univerzita Etonská kolej
Povolání	politik
Ocenění	Podvazkový řád
Politická strana	Toryové
Nábož. vyznání	anglikánství
Choť	Susan Hamilton (od 1832)
Děti	Henry Pelham-Clinton, 6th Duke of Newcastle Susan Vane-Tempest Lord Arthur Clinton Lord Edward Clinton Lord Albert Pelham-Clinton
Rodiče	Henry Pelham-Clinton, 4th Duke of Newcastle a Georgina Elizabeth Mundy
Příbuzní	Lord Robert Clinton, Lord Charles Clinton a Lady Henrietta Pelham-Clinton (sourozenci) Henry Pelham-Clinton, 7th Duke of Newcastle, Francis Pelham-Clinton-Hope, 8th Duke of Newcastle, Lady Beatrice Pelham-Clinton, Lady Emily Pelham-Clinton a Lady Florence Pelham-Clinton (vnoučata)
Funkce	člen 11. parlamentu Spojeného království (1832–1834) člen 12. parlamentu Spojeného království (1835–1837) člen 13. parlamentu Spojeného království (1837–1841) Člen 14. parlamentu Spojeného království (1841–1846) Člen 14. parlamentu Spojeného království (1846–1847) … více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry Pelham-Clinton, 5. vévoda z Newcastle (Henry Pelham Fiennes Pelham-Clinton, 5th Duke of Newcastle, 12th Earl of Lincoln) (22. května 1811 – 18. října 1864) byl britský státník ze šlechtického rodu Pelhamů. Politicky patřil k liberálům a v několika britských vládách zastával funkce ministra, v době krymské války byl ministrem války a kolonií. Byl též rytířem Podvazkového řádu.

Mládí a politická kariéra

Narodil se jako nejstarší syn 4. vévody z Newcastle, měl tři mladší bratry a dvě sestry, které se provdaly za vysoké námořní důstojníky. Studoval v Oxfordu, kde se seznámil s pozdějším premiérem Gladstonem, který se stal jeho přítelem. V roce 1832 byl zvolen do Dolní sněmovny a byl poslancem bezmála dvacet let. Pod otcovým vlivem původně patřil ke konzervativcům, ale brzy přešel k liberálům a začal zastávat nižší vládní posty. Na ministerstvu financí byl v letech 1834–1835 lordem pokladu, později vrchním komisařem státních lesů (1841–1846) a zároveň předsedou státní komise pro urbanistický rozvoj Londýna (1842–1846). R. 1846 byl krátce státním sekretářem pro Irsko a zároveň se stal členem irské Tajné rady.

R. 1851 zdědil titul vévody a vstoupil do Sněmovny lordů (do otcovy smrti vystupoval pod jménem hrabě z Lincolnu), krátce poté se stal členem koaliční vlády 4. hraběte z Aberdeenu jako státní sekretář války a kolonií (1852–1854). Ministerstvo války a kolonií bylo během krymské války rozděleno na dva samostatné úřady a vévoda z Newcastle zůstal nadále státním sekretářem války (1854-1855). V této funkci byl vystaven neustále kritice parlamentu kvůli vedení války a nakonec v lednu 1855 celá vláda odstoupila. Vévoda z Newcastle pak odjel na Krym, aby se osobně seznámil se situací.

V další liberální vládě zastával post státního sekretáře kolonií (1859–1864), v roce 1860 získal Podvazkový řád a vykonával i další čestné funkce (lord-místodržitel v hrabství Nottingham 1857–1864, guvernér v Cornwallu a Devonu 1862–1864). V letech 1858–1861 byl navíc předsedou státní komise pro školství.

Rodina

Jeho manželkou byla od roku 1832 Susan Douglas-Hamilton (1814–1889), sestra 11. vévody z Hamiltonu. Měli spolu pět dětí, čtyři syny a jednu dceru. Manželství skončilo rozvodem v roce 1850 za skandálních okolností, kdy Susan měla nemanželské dítě s 4. hrabětem z Orfordu a manžela opustila. Dědicem vévodského titulu byl nejstarší syn Henry Pelham-Clinton, 6. vévoda z Newcastle (1834–1879), který z finančních důvodů rezignoval na politickou kariéru. Další synové sloužili v armádě a zasedali v Dolní sněmovně, z nich lord Edward Pelham-Clinton (1836–1907) byl v letech 1894–1907 správcem královské domácnosti.

Literatura

• Ottův slovník naučný, díl 18.; Praha 1902 (reprint 1999), s. 262 ISBN 80-7185-259-7

• TARLE, J. V.: Krymská válka; Praha, 1951

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Rodokmen vévodů z Newcastle Archivováno 13. 2. 2020 na Wayback Machine.