V dnešním světě se Hnědásek černýšový stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, ekonomiku nebo kulturu, Hnědásek černýšový je téma, které nenechává nikoho lhostejným. Od svého vzniku a vývoje až po jeho důsledky v současnosti a budoucnosti, Hnědásek černýšový rozpoutal debatu v různých oblastech, generoval protichůdné názory a vedl k úvahám o jeho důležitosti a dopadu. Proto je nezbytné ponořit se hlouběji do studia a analýzy Hnědásek černýšový, abychom komplexně pochopili jeho vliv a rozsah v současném kontextu. Vzhledem k této realitě je nutné k tématu Hnědásek černýšový přistupovat z různých úhlů pohledu, abychom nabídli globální a obohacující vizi, která uspokojí zvědavost a zájem všech čtenářů.
Hnědásek černýšový | |
---|---|
Hnědásek černýšový (Melitaea aurelia) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Řád | motýli (Lepidoptera) |
Čeleď | babočkovití (Nymphalidae) |
Rod | hnědásek Melitaea |
Binomické jméno | |
Melitaea aurelia (Nickerl, 1850) | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hnědásek černýšový (Melitaea aurelia) je motýl z čeledi babočkovitých. Žije ve Střední Evropě. Jedná se o kriticky ohrožený (CR), vymírající druh.
Areál rozšíření hnědáska černýšového se rozprostírá od východní Francie přes Belgii po jih střední Evropy a Balkánský poloostrov s výjimkou Řecka. Na východě dosahuje přes teplejší oblasti evropské části Ruska a Kavkaz až po západní Sibiř, severní Kazachstán a Ťan-šan. V severní polovině Německa vymizel.
V České republice, kde byl v minulosti rozšířen v teplejších oblastech po celém území, již na většině známých míst vymizel. V současnosti se v Čechách vyskytuje jen v lounském Středohoří a na Mostecku. Na Moravě je znám z Prostějovska, Moravského krasu, Pálavy a z podhůří Ždánického lesa a Chřibů a z Bílých Karpat. Nově byl zjištěn i na teplých pastvinách na Vsetínsku.
Rozpětí křídel tohoto hnědáska je 28–32 mm. Létá v závislosti na stanovišti od června do srpna.
Druh vyžaduje slunné skalní stepi, sprašové stepi a lesostepi, obvykle obrácené k jihu a porostlé nízkostébelnatou a řídkou křovinatou vegetací.
Housenky se živí na listech jitrocelu kopinatého a jitrocelu prostředního, černýše lučního a kokrhelu menšího.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Melitaea Aurelia na anglické Wikipedii.