V dnešním světě se Husa labutí stal tématem neustálého zájmu a debat. Ať už díky svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu v různých oblastech, Husa labutí upoutal pozornost akademiků, odborníků i široké veřejnosti. V průběhu let se studium a analýza Husa labutí prohlubovala a snažila se pochopit její příčiny, důsledky a možná řešení. Tento článek se snaží nabídnout obecný a úplný přehled Husa labutí, který se zabývá jeho různými aspekty z objektivní a analytické perspektivy. Od jeho vzniku až po jeho implikaci dnes budou prozkoumány různé aspekty Husa labutí, abychom čtenáři poskytli hlubší a přesnější pochopení tohoto tématu univerzálního významu.
Husa labutí | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
Rod | husa (Anser) |
Binomické jméno | |
Anser cygnoides (Linnaeus, 1758) | |
Oblast výskytu | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Husa labutí (Anser cygnoides) je druh husy volně žijící v některých částech Asie, především na území Mongolska a na severu Číny. Výjimečně je najdeme i v Laosu. Do Evropy byla dovezena v první polovině 20. století a vysazována jako lovný pták. V Asii už tisíciletí domestikována. Vhodným prostředím pro husu labutí je step nebo tajga v blízkosti zdroje pitné vody. IUCN označuje tento druh jako zranitelný.
Samec váží až 3,5 kilogramu, samice 2,8-3,3 kilogramu. Rozpětí křídel je až 162 centimetrů. Barva peří hnědá a bílá. Hnízdění začíná na konci dubna až v květnu. Husa snáší 5 až 8 vajec, inkubační doba je 28 dní.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schwanengans na německé Wikipedii.