V dnešním světě je IAI Kfir tématem, které zajímá a trápí stále větší počet lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na osobní úrovni, IAI Kfir se stal ústředním bodem zájmu současného diskurzu. S dosahem, který sahá od politiky po popkulturu, se IAI Kfir stal tématem debat a úvah ve všech oblastech života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty IAI Kfir a analyzujeme jeho dnešní dopad a relevanci.
Kfir | |
---|---|
United States Navy F-21A Kfir | |
Určení | záchytný stíhač/stíhací bombardér |
Výrobce | Israel Aircraft Industries |
První let | 4. června 1973 |
Zařazeno | 1976 |
Vyřazeno | Izrael (1996) |
Charakter | ve službě |
Uživatel | Izraelské letectvo United States Navy Kolumbie Srí Lanka |
Vyrobeno kusů | přes 220 |
Cena za kus | 4,5 mil USD |
Vyvinuto z typu | IAI Nešer |
Varianty | IAI Nammer |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
IAI Kfir (hebrejsky: כפיר, „lvíče“) je izraelský víceúčelový bojový letoun, určený pro každé počasí, vyráběný společností Israel Aircraft Industries. V podstatě jde o upravený drak letounu Dassault Mirage 5 s izraelským vybavením a v Izraeli vyráběnou verzí amerického motoru General Electric J79. Veřejnosti byl poprvé představen 14. dubna 1975 a v roce 1977 se objevil na aerosalonu v Paříži.
Typ vznikl dalším vývojem letounu IAI Nešer, izraelské kopie typu Dassault Mirage 5. Od svého předchůdce se odlišoval zejména instalací motoru amerického původu General Electric J79 a nového palubního elektronického vybavení, licenčně vyráběných v Izraeli. To si vyžádalo změnu rozměrů trupu, který byl před a za kokpitem prodloužen aby pojmul nově instalovanou avioniku, a v oblasti motorového prostoru naopak zkrácen a rozšířen aby se přizpůsobil rozměrům nové pohonné jednotky. Zvětšeny byly i vstupy vzduchu do motoru a na hřbet trupu byl přidán dodatečný vstup vzduchu určeného k chlazení turbíny motoru. Dále došlo k zesílení podvozku a přestavbě palivového systému a kokpitu. Vývojové práce byly zahájeny v dubnu 1969, zpočátku úpravou stroje Mirage IIIBJ č. 88, již dříve využitého v průběhu vývoje letounu Nešer, do kterého byl nově zabudován motor J79. Letoun v této nové konfiguraci poprvé vzlétl 4. června 1973.:s.2 Vývoj typu byl koordinován generálem Benny Peledem, tehdejším velitelem Izraelského letectva.
Kfir začal přicházet do výzbroje jednotek Izraelského vojenského letectva v roce 1975, počínaje 101. perutí, která převzala první stroje 14. dubna. Později typ obdržely i perutě čísel 109, 113, 144, 149 a 254, u nichž sloužil v roli záchytného stíhače i stíhacího bombardéru, ale z prvé role začal být brzy vytlačován nově zaváděnými americkými stroji F-15A/B Eagle. Bojového nasazení se typ dočkal především v době první libanonské války a podílel se i na hlídkování a ostraze izraelského vzdušného prostoru v době války v Zálivu. Z aktivní služby v Izraeli byl vyřazen v polovině 90. let 20. století.
Mimo služby v zemi původu se menší počty letounů dočkaly vývozu do Spojených států, Ekvádoru, Kolumbie a na Srí Lanku. Možnosti exportu typu byly omezeny závislostí na souhlasu americké vlády s ním, vzhledem k použití licenční pohonné jednotky a některého elektronického vybavení americké konstrukce.
Údaje platí pro variantu Kfir C.2