V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Introgrese. Od svých počátků až po svou relevanci dnes, Introgrese upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Prozkoumáme jeho hlavní body, jeho kontroverzní dopady a jak se vyvíjel v průběhu času. Introgrese je široké a rozmanité téma, takže prozkoumáme různé perspektivy a klíčové aspekty, abychom nabídli kompletní a obohacující vizi. Od svého dopadu na společnost až po vliv v různých oblastech, Introgrese nepochybně zanechal nesmazatelnou stopu v historii a tento článek se snaží odhalit všechna jeho tajemství a umožnit nám lépe porozumět jeho důležitosti.
Introgrese (z lat. introgredior, vstupuji) nebo intogresivní hybridizace popisuje přesun nějakého genu, chromozomu či jeho segmentu nebo genomu z jednoho druhu či poddruhu na jiný. K tomu může dojít „nahodile“, nějakým historickým, přirozeně vzniklým spářením jedince určité populace s jedinci jiné populace. O tomto principu se diskutuje jako o důležitém činiteli ve vývoji druhů žijících ve vodě, například u sladkovodních ryb.
Člověk využívá princip i jeho výsledek k tomu, aby (přirozenými) hybridizacemi s konvenčním potlačovacím křížením (Verdrängungszüchtung, upgrading) získával vysoce výkonné hybridizace s určitým žádoucím znakem. Introgrese se obvykle dosahuje různými postupy zpětného křížení (Rückkreuzung, backcrossing), aby se vyloučily nežádoucí vedlejší účinky. Do určitého druhu přenesené geny pocházejí většinou z příbuzných divokých druhů nebo z druhů z blízce příbuzných rodů. Introgrese má už dávno velký význam při šlechtění obilovin, zejména pšenice.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Introgression na německé Wikipedii.