Ivan II. Ivanovič
V tomto článku se chceme ponořit hlouběji do tématu Ivan II. Ivanovič, což je problém, který v poslední době získal velký význam. Ivan II. Ivanovič se stal základním aspektem v různých oblastech, ať už v sociální, politické, vědecké nebo technologické oblasti. Jeho dopad je tak transcendentální, že je nezbytné zabývat se jeho různými dimenzemi a zamyslet se nad jeho vlivem na náš každodenní život. Prostřednictvím této analýzy se snažíme využít více hran Ivan II. Ivanovič a zdůraznit jeho důležitost při vytváření znalostí a rozhodování v naší moderní společnosti.
| Ivan II. Moskevský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. března 1326 Moskva |
| Úmrtí | 13. listopadu 1359 (ve věku 33 let) Moskva |
| Pohřben | Archandělský chrám |
| Potomci | Dmitrij Donský, Ivan Ivanovič Malyj a Anna Moskevská |
| Otec | Ivan I. Kalita |
| Matka | Jelena Smolenská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ivan II. Ivanovič zvaný Sličný (30. března 1326 – 13. října 1359), kníže moskevský a veliký kníže vladimirský z dynastie Rurikovců, vládl v letech 1353–1359. Byl synem velikého knížete vladimirského a moskevského knížete Ivana I. Kality.
Za vlády Ivana II. byly jeho země citelně oslabeny morovou epidemií, které padlo za oběť mnoho obyvatel včetně Ivanova bratra a předchůdce Semjona Hrdého. Ivan nastoupil bez problémů na moskevský trůn, ale veliké knížectví vladimirské, na nějž bylo potřeba získat potvrzení chána Zlaté hordy, tzv. jarlyk, se kromě něho pokusil získat také suzdalsko-nižněnovgorodský kníže Konstantin Vasiljevič, jemuž poskytli významnou oporu Novgorodci. Chán Džani Beg se však rozhodl pro Ivana.
Oslabená Moskva zpočátku nekladla příliš odporu litevskému velkoknížeti Algirdasovi, který energicky rozšiřoval svoje území na východ na úkor ruských knížectví a pronikl až k Brjansku, Smolensku a Rževu. Roku 1358 však došlo k protiofenzívě, během níž byli Litevci zatlačeni nazpět a strategicky důležitá oblast smolenského knížectví se znovu dostala pod kontrolu Moskvy.
Odkazy
Reference
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Slavní ruští vojevůdci. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1955. 264 s. Kapitola Vláda Dmitrije Ivanoviče a počátek boje za osvobození z tatarského jha, s. 16.
Literatura
- Borisov, N.S., Politika moskovskich kňazej koněc XIII - pervaja polovina XIV veka,Trudy istoričeskogo fakultěta MGU 4, serija II Istoričeskije issledovanija 1), Moskva 1999
- Gorskij, A.A., Moskva i Orda, Moskva 2000
- Fennell. J.L.I., The Emergence of Moscow 1304-1395, Los Angeles 1968
- Nitsche, P., Die Mongolenzeit und der Aufstieg Moskaus (1240-1538), in: Handbuch der Geschichte Russlands 1, ed. Hellmann, M., Stuttgart 1981
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan II. Moskevský na Wikimedia Commons
| Veliký kníže vladimirský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Semjon Hrdý |
1353–1359 Ivan II. Ivanovič |
Nástupce: Dmitrij Donský |