Ján Petrovič
V dnešním světě se Ján Petrovič stal tématem neustálého zájmu širokého spektra lidí. Ať už se jedná o jeho dopad na společnost, jeho relevanci v konkrétní době nebo jeho vliv v určitých oblastech, Ján Petrovič upoutal pozornost akademiků, profesionálů i nadšenců. Jeho význam je nepopiratelný a jeho přítomnost je pociťována v různých oblastech každodenního života. V tomto článku dále prozkoumáme dopad Ján Petrovič a analyzujeme jeho různé aspekty, abychom lépe porozuměli jeho dnešnímu významu.
| Ján Petrovič | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
| Ve funkci: 1920 – 1920 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1925 – 1939 | |
| Poslanec Sněmu Slovenskej krajiny | |
| Ve funkci: 1938 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | agrární strana HSĽS-SSNJ |
| Narození | 17. června 1893 Švajnsbach  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 16. května 1962 Ilava  Československo |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ján Petrovič (17. června 1893 Švajnsbach – 16. května 1962 Ilava) byl slovenský a československý politik, meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění a Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).
Biografie
V březnu 1920 nastoupil jako poslanec do Revolučního národního shromáždění Republiky československé za slovenskou reprezentaci (slovenští poslanci Revolučního národního shromáždění ještě nebyli organizováni podle stranických klubů).
V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935 (nastoupil ovšem až v prosinci 1935 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Juraj Slávik). Poslanecký post si oficiálně podržel do zrušení parlamentu 1939. Profesí byl dle údajů z roku 1935 místopředsedou Slovenské domoviny. Bydlel v Bratislavě.
Po Mnichovu se v říjnu 1938 podílel za slovenské agrárníky na dojednávání Žilinské dohody coby společné platformy slovenských stran ve prospěch autonomie a byl jedním ze signatářů její finální verze. V prosinci 1938 pak přestoupil v Národním shromáždění do společného poslaneckého klubu formace Hlinkova slovenská ľudová strana - Strana slovenskej národnej jednoty, kterou utvořily všechny slovenské nesocialistické strany a která byla dominována prvorepublikovou Hlinkovou ľudovou stranu. V prosinci 1938 byl rovněž zvolen za HSĽS-SSNJ ve volbách do Sněmu Slovenskej krajiny.
Ve slovenském sněmu působil i za slovenského státu. Na přelomu let 1939 a 1940 se například zapojil do debat okolo nového zákona o zaměstnávání cizinců. V rozpravě otevřeně prohlásil, že cílem zákona je vyloučení přebytečných českých pracovních sil ze slovenského trhu.
Odkazy
Reference
- ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. : Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1305.
- ↑ a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS . Matica slovenská, 1982 . Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Jan Petrovič . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ Ján Petrovič . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ 19. schůze . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 156.
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ VOĽBY DO SNEMU SLOVENSKEJ KRAJINY V ROKU 1938, Eduard NIŽŇANSKÝ . niznanskyedo.host.sk . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-02. (slovensky)
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 215.
