Jaejama
Tento článek se bude věnovat tématu Jaejama, které se v současné společnosti stalo velmi aktuálním. Z různých oblastí se Jaejama stal tématem zájmu a debat, generuje protichůdné názory a různé pohledy. Je důležité důkladně analyzovat aspekty související s Jaejama, jeho dopad na každodenní život, jeho vývoj v čase a jeho význam v aktuálním kontextu. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit poskytnout širokou a kritickou vizi Jaejama s cílem podpořit hlubokou reflexi tohoto tématu.
| Jaejama 八重山諸島 | |
|---|---|
 Ostrovy Jaejama (vlevo dole) na mapě prefektury Okinawa | |
| Geografie | |
| Poloha | 24°22′ s. š., 123°40′ v. d. |
| Souostroví | Rjúkjú |
| Rozloha | 586,4 km² |
| Počet ostrovů | přes 30 |
| Časové pásmo | UTC+9 |
| Hlavní ostrov | Iriomote |
| Země | |
| Stát |  Japonsko |
| Provincie | Prefektura Okinawa |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 52 438 |
| Hustota zalidnění | 89,4 obyv./km² |
Souostroví Jaejama (japonsky 八重山諸島 ) je skupina ostrovů na hranici mezi Východočínským mořem a Filipínským mořem, která je v rámci prefektury Okinawa součástí Japonska.
Geografie
Souostroví je nejodlehlejší částí Japonska (od jeho hlavních ostrovů) a nacházejí se zde jeho nejjižnější (Hateruma) a nejzápadnější (Jonaguni) obydlené ostrovy. Souostroví tvoří nejjižnější část souostroví Rjúkjú. Je vulkanického původu a mezi horninami zde převládá žula, a to především na rozlehlejších ostrovech. Ostrovy jsou z větší míry obklopeny korálovými útesy. Na Irimote teče nejdelší řeka celého souostroví Rjúkjú Urauči (18,8 km).
Flóra je na ostrovech zastoupena především tropickou džunglí a mangrovníkovými porosty. Fauna se vyznačuje některými endemickými druhy jako je kůň Jonaguni, Trimeresurus elegans – had z podčeledi chřestýšovitých, poddruh kočky bengálské (Prionailurus bengalensis iriomotensis). Na ostrovech Iriomote, Kohama, Kuro, Taketomi a Išigaki se rozkládá národní park, který byl vyhlášen v r. 1972. Okolní moře je druhově pestré a významné je zimní shromažďování kladivounů ve vodách ostrova Jonaguni.
Klima na ostrovech je oceánické, tropické. Průměrná roční teplota vzduchu je 24,0 °C a přibližně stejná (25,0 °C) je i průměrná teplota okolního moře. Měsíční minimum je v lednu 18,3 °C, a maximum v červenci 29,3 °C. Srážky jsou časté a jsou rozloženy do celého roku s maximem ke konci léta; jejich roční úhrn je 2 283 mm. Větry zde vanou stálé o průměrné rychlosti 4,7 km/h a průměrná vlhkost vzduchu je 77 %.
Přehled obydlených ostrovů dává následující tabulka:
| Správní celek | Ostrov | Japonsky | Satelitní snímek | Plocha |
Nejvyšší bod |
Zeměpisné souřadnice |
|---|---|---|---|---|---|---|
| městský okres Išigaki[p 1] | Išigaki | 石垣島 | 
|
222,64 | 526 | 24°20′4″ s. š., 124°9′22″ v. d. |
| okres Jaejama, město Taketomi |
Aragusuku[p 2] | 新城島 | 
|
3,34 | 20 | 24°13′25″ s. š., 123°56′9″ v. d. |
| Hateruma | 波照間島 | 
|
12,77 | 60 | 24°2′25″ s. š., 123°47′16″ v. d. | |
| Iriomote[p 3] | 西表島 | 
|
289,28 | 470 | 24°17′33″ s. š., 123°51′43″ v. d. | |
| Kohamadžima | 小浜島 | 
|
7,84 | 99 | 24°20′28″ s. š., 123°58′51″ v. d. | |
| Kurošima | 黒島 | 
|
10,02 | 14 | 24°14′22″ s. š., 124°0′53″ v. d. | |
| Sotobanari | 外離島 | 
|
1,32 | 149 | 24°22′23″ s. š., 123°42′58″ v. d. | |
| Taketomi | 竹富島 | 
|
5,42 | 21 | 24°19′4″ s. š., 124°5′12″ v. d. | |
| Jubu | 由布島 | 
|
0,15 | 2 | 24°20′34″ s. š., 123°56′1″ v. d. | |
| Hatoma | 鳩間島 | 
|
0,96 | 34 | 24°28′22″ s. š., 123°49′12″ v. d. | |
| okres Jaejama, město Jonaguni |
Jonaguni | 与那国島 | 
|
28,91 | 231 | 24°28′6″ s. š., 123°0′17″ v. d. |
Obyvatelstvo
Převážná část obyvatel (48 000) žije na ostrově Išigaka. Většina obyvatel mluví jaejamštinou ( 八重山語 ), což je jeden z japonsko-rjúkjúských jazyků. Na Jonaguni se hovoří jonagunsky (与那国語). Japonština je rozšířena jako druhý jazyk.
Na ostrov Iriomate byla ke konci druhé světové války zatažena malárie, protože zde byli umístěni uprchlíci z tropických oblastí obsazených Japonci. Po válce byla ohniska malárie zlikvidována.
Hospodářství
Hlavním zdrojem obživy na ostrovech býval rybolov. Průmysl se objevil se začleněním do Japonska. V letech 1889 až 1959 zde bylo těženo černé uhlí. Z pěstovaných plodin má největší význam cukrová třtina. Po druhé světové válce vzrostl význam služeb, zprvu spojených s existencí amerických vojenských základen. Poslední obydlený ostrov byl elektrifikován až v r. 1960. Význam pasivní turistiky soustavně vzrůstá a ostrovy jsou vyhledávaným cílem domácích turistů, které přitahují písečné pláže, příroda a některé zajímavosti jako např. jonagunský podmořský výtvor.
Ostrovy jsou dobře propojeny mnoha trajekty. Na ostrovech Hateruma, Išigaki a Jonaguni jsou letiště vnitrostátního významu.
Historie
Ostrovy byly od středověku součástí království Rjúkjú. V r. 1771 byly zasaženy vlnou cunami. Koncem 19. století je Japonsko anektovalo spolu s celým královstvím. Po porážce Japonska ve druhé světové válce podléhaly americké správě. Podle čl. 3 sanfranciské smlouvy patřily ostrovy k územím, která měla být se souhlasem OSN převedena do správy USA. Pro odpor Sovětského svazu OSN takový souhlas nevydalo. Ostrovy byly 17. června 1971 Japonsku navráceny.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Climate of Ishigaki City . Ishigaki City, Okinawa, 2011 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-01. (anglicky)
- ↑ 和行 (TOMIJAMA), 豊見山 (Kazuyuki). 「宮古八重山津波」(1771 年) における災害・年貢・復興について —石垣島と多良間島を中心に—」 . University of the Ryukyus Repository . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-05. (japonsky)
- ↑ LEE, Seokwoo. The 1951 San Francisco Peace Treaty with Japan and the Territorial Disputes in East Asia . Pacific Rim Law & Policy Journal Association, 2002 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Agreement between Japan and the United States of America Concerning the Ryukyu Islands and the Daito Islands . Tokio: Institute of Oriental Culture, University of Tokyo, 1971-06-17 . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaejama na Wikimedia Commons - (anglicky) Oficiální stránky obce Išigaki
- (anglicky) Údaje americké Národní zeměpisné vyšetřovací služby o Yaeyama-guntō
