Jan Šebek (malíř)

V dnešním světě se Jan Šebek (malíř) stalo tématem velkého zájmu a významu. V průběhu času Jan Šebek (malíř) významně ovlivnil různé aspekty společnosti, kultury, politiky a ekonomiky. Od svého vzniku hraje Jan Šebek (malíř) zásadní roli v každodenním životě lidí a podněcuje debaty, diskuse a hluboké úvahy v různých oblastech. V tomto článku dále prozkoumáme dopad a důležitost Jan Šebek (malíř), prozkoumáme jeho mnoho aspektů a jeho vliv na dnešní svět.

Jan Šebek
Jan Šebek, před rokem 1940
Jan Šebek, před rokem 1940
Narození7. března 1890
Vršovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. dubna 1966 (ve věku 76 let)
Capartice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř
Manžel(ka)Vlasta Mašatová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Šebek (7. března 1890 Vršovice (nyní Praha)15. dubna 1966 Capartice)[p 1] byl český malíř, věnující se především folkloristickým a monumentálně–historickým tématům.

Život

Narodil se v rodině zámečníka Václava Šebka a jeho manželky Marie, rozené Radvanové. V letech 1922–1923 studoval na Akademii výtvarných umění, v ateliéru Maxe Švabinského a od roku 1926 spolupracoval s Alfonsem Muchou. Později se s rodinou se usadil v Domažlicích.

Když začala 2. světová válka, měl Šebek hluboko do kapsy. Jeho přítel hoteliér Karel Vondráček, se kterým se znal z Chodska, ho pozval do Rožmitálu pod Třemšínem, kde si právě pronajal arcibiskupský hotel Panský dům. Šebek na fasádě Panského domu vytvořil sgrafito zobrazující Jaroslava Lev z Rožmitálu. Vondráček se také o Šebkovi zmínil starostovi Karlu Jarešovi, který se s Šebkem dohodl na vytvoření monumentálního obrazu Pasování pana Lva z Rožmitálu na rytíře pro rožmitálskou radnici. Na obraz zobrazující Jaroslava Lva z Rožmitálu s rytířským poselstvím na francouzském královském dvoře se složily desítky sponzorů. Šebek mezitím s rodinou obýval pokoje v Panském domě, kde se s výjimkami odjezdů do Domažlic, zdržel někdy až půl roku. Sám sebe zpodobnil na stránce knihy hostů, jak cestuje do Rožmitálu s obrovským stočeným plátnem. V roce 1945 koupil s manželkou Vlastou budovu bývalé školy v Caparticích, kde žil až do konce života.

Zemřel v Caparticích (podle některých zdrojů v Domažlicích). Je pochován na hřbitově Na Soutkách v Klenčí, pod vlastnoručně navrženým náhrobním kamenem. Hrob je nedaleko hrobu Jindřicha Šimona Baara.

Rodinný život

V prosinci 1920 se oženil s Vlastou Mašatovou.

Dílo (příklady)

Panský dům v Rožmitále se sgrafitem od Jana Šebka (2021)

Plátna

Sgrafito

Ilustrace

  • Edgar Rice Burroughs: Tarzan a zlatý lev (vydal Ladislav Šotka, Praha, 1926)
  • Pro nakladatelství B. Procházka v Praze kreslil obálky (blíže neurčeno)

Ocenění

Odkazy

Poznámky

  1. Jako místo úmrtí jsou též uváděny Domažlice.

Reference

  1. a b Matrika narozených, Vršovice 1889-1893, snímek 24 . Archiv hl. m. Prahy . Dostupné online. 
  2. Registr sbírek výtvarného umění: Šebek Jan . . Dostupné online. 
  3. HÁSEK, Jindřich. Kouzelné město Rožmitál 2. 1. vydání. vyd. Rožmitál pod Třemšínem: Jindřich Hásek, 2004. 128 s. ISBN 80-903447-6-3. Kapitola Hotelier Vondráček z Panského domu a chodský malíř, který přišel za chlebem, s. 30–45. 
  4. České mozaiky: Jan Šebek . . Dostupné online. 
  5. Chodsko.net: Jan Šebek . . Dostupné online. 
  6. a b Hrob Jan Šebek . Šumavský rozcestník . Dostupné online. 
  7. Sňatky. S. 8. Národní politika . 1920-12-12 . S. 8. Dostupné online. 
  8. Galerie ČS: Jan Šebek, Bitva u Domažlic . Česká spořitelna . Dostupné online. 
  9. Kronika města Rožmitál pod Třemšínem 1930-1952. Státní oblastní archiv Příbram: Kapitola Rok 1941, s. 165. 
  10. LINHOVÁ, Karolína. Rožmitálská radnice . Infocentrum Rožmitálu pod Třemšínem . Dostupné online. 
  11. ZACH, Aleš. Slovník českých nakladatelství: B. Procházka . . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy