V dnešní době je Jan Bělský široce diskutovaným a vysoce relevantním tématem v naší společnosti. Jeho dopad se rozšířil do všech oblastí našeho života, od politiky po technologie, kulturu a osobní vztahy. Jan Bělský upoutal pozornost odborníků i široké veřejnosti, vyvolal vášnivé debaty a motivoval k akci. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jan Bělský, jeho důležitost v dnešním světě a možné důsledky, které má pro budoucnost.
Jan Bělský | |
---|---|
Narození | 18. prosinec 1815 Bratkovice Rakouské císařství |
Úmrtí | 7. února 1880 (ve věku 64 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | architekt a stavitel |
Děti | Quido Bělský |
Příbuzní | Václav Bělský bratr |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan Bělský, též Johann Bielský (18. prosince 1815 Bratkovice – 7. února 1880 Praha), byl český architekt a stavitel.
Vystudoval gymnázium v Litoměřicích a Českou techniku v Praze.
Byl dvakrát ženat. První syn Julius zemřel roku 1844 krátce po narození a po něm také manželka Terezie (1819-1845). S druhou manželkou Aloisií (Luisou) měl syny Quida (pozdějšího stavitele), Zdeňka a Stanislava.(. Přátelili se s malířem Josefem Mánesem, který je v letech 1855-1857 portrétoval.
Realizoval řadu předních staveb v Praze, například:
Restaurace císařských zámků pro císaře Ferdinanda I. po jeho abdikaci.
Na vnitřní výzdobě obou zámků se účastnil malíř Josef Navrátil.