V následujícím článku prozkoumáme Jan Nepomuk Kapras do hloubky, téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem a diskusi. Od jeho historických počátků až po jeho význam v dnešní společnosti budeme analyzovat jeho dopad v různých oblastech a jeho vliv na každodenní životy lidí. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a odborných názorů se snažíme Jan Nepomuk Kapras osvětlit a poskytnout čtenáři ucelený a vyvážený pohled na toto dnes tak aktuální téma.
Jan Nepomuk Kapras | |
---|---|
Jan Nepomuk Kapras | |
Narození | 25. května 1847 Řehoty Rakouské císařství |
Úmrtí | 15. června 1931 (ve věku 84 let) Nový Bydžov Československo |
Povolání | středoškolský učitel, spisovatel, komeniolog, psycholog, pedagog a filozof |
Děti | Jan Kapras |
Příbuzní | Jan Kapras (vnuk) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Nepomuk Kapras (25. května 1847, Řehoty na Novobydžovsku – 15. června 1931, Nový Bydžov) byl český pedagog, komeniolog, psycholog a filozof.
V roce 1868 absolvoval gymnázium v Hradci Králové, krátkou dobu byl novicem v břevnovském benediktinském klášteře (odtud řádové jméno), 1875 promoval na FF UK z učitelství matematiky, fyziky a propedeutiky, 1874–1875 profesor na gymnáziu v Hradci Králové, 1875–1876 v Jičíně, 1876–1902 v Brně. Ke stáru oslepl, dožil v kruhu rodinném.
Byl českým průkopníkem experimentální psychologie, zajímal se o vývojovou psychologii, problémy vzniku řeči, fyziologie řeči a otázky dětské psychopatologie. Jako první u nás publikoval výsledky pozorování psychického vývoje svého syna (budoucího právníka a politika Jana Kaprase) v raném dětství. Jako pedagog měl blízko k dílu J.A. Komenského, část jej přeložil z latiny. Svou rozsáhlou publikační činností ovlivnil psychologické a částečně i filozofické myšlení na přelomu 19. a 20. století. V oblasti filozofie byly středem jeho zájmu filozofické otázky psychologie.