V dnešním článku budeme hovořit o Jaroslav Stuka, tématu, které je předmětem debat a studia již mnoho let. Od svého vzniku Jaroslav Stuka vyvolal zájem v různých komunitách a byl předmětem diskusí v různých oblastech. V tomto článku analyzujeme nejdůležitější aspekty Jaroslav Stuka, prozkoumáme jeho původ, důsledky a dopad na současnou společnost. Kromě toho se budeme zabývat různými pohledy, které existují kolem Jaroslav Stuka, a také možnými řešeními nebo přístupy k řešení problémů, které představuje. Doufáme, že tento článek bude zajímavý pro ty, kteří chtějí lépe porozumět Jaroslav Stuka, a že může sloužit jako výchozí bod pro budoucí úvahy a diskuse na toto téma.
Jaroslav Stuka | |
---|---|
Základní informace | |
Jinak zvaný | „Vilkoňský“, „Wilkoński“ |
Narození | 29. prosince 1883 Prostějov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 22. února 1968 (ve věku 84 let) Praha Československo |
Žánry | klasická hudba, opereta a duchovní hudba |
Povolání | hudební skladatel, hudební pedagog, dirigent a sbormistr |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Stuka, pseudonym Wilkonski nebo Vilkoňský, (29. prosince 1883 Prostějov – 22. února 1968 Praha) byl český sbormistr, hudební skladatel a pedagog.
Po absolvování reálky v Prostějově studoval na varhanické škole Leoše Janáčka v Brně. Vedle toho však řídil divadelní orchestry v Praze, Brně, Plzni a ve Lvově. Těsně před vypuknutím války složil v Praze státní zkoušky ze zpěvu a klavíru.
Za války byl odveden do Olomouce, ale dále se mohl věnovat hudbě. Byl sbormistrem hudebního sdružení Žerotín a řídil i jeho orchestr. Po válce se stal ředitelem hudební školy spolku a ředitelem a šéfem opery prvního stálého českého divadla v Olomouci. Začátkem dvacátých letech odešel do Prahy a stal se šéfem operety v Divadle na Vinohradech. Tady uvedl na scénu většinu svých operet. Po zániku operetní části divadla již nebyl v trvalém angažmá. Pohostinsky dirigoval, vyučoval hudbě a věnoval se skladbě.
Kromě celé řady operet je autorem četných chrámových skladeb. Komponoval i orchestrální skladby, komorní hudbu a napsal učebnice harmonie a hudebních forem.