Ve světě Javořice jsou nekonečné fascinující a relevantní aspekty, které si zaslouží být prozkoumány a pochopeny. Od svého dopadu na společnost až po jeho vývoj v průběhu času, Javořice zaujal a zaujal bezpočet jednotlivců po celém světě. S bohatou a rozmanitou historií je Javořice i nadále tématem debat a diskuzí v mnoha oblastech, od vědy a technologie po populární kulturu a umění. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Javořice, prozkoumáme jeho původ, jeho vliv a jeho význam pro dnešek.
Javořice | |
---|---|
Javořice, pohled z Míchovy skály | |
Vrchol | 836,7 m n. m. |
Prominence | 297 m ↓ 10 km vých. od Gmündu |
Izolace | 66 km → Mandlstein |
Seznamy | Nejprominentnější hory CZ #43 Nejizolovanější hory CZ #4 Hory Javořické vrchoviny #1 |
Poznámka | nejvyšší hora Českomoravské vrchoviny |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Českomoravská vrchovina / Javořická vrchovina / Jihlavské vrchy / Řásenská vrchovina |
Souřadnice | 49°13′16″ s. š., 15°20′22″ v. d. |
Javořice | |
Hornina | žula |
Povodí | Jihlava, Moravská Dyje |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Javořice (německy Jaborschützberg, Jaworschitz) je s výškou 837 m nejvyšším vrcholem Jihlavských vrchů a současně i okresu Jihlava, Kraje Vysočina a celé Českomoravské vrchoviny. Stejně jako její druhý nejvyšší vrchol (Devět skal) leží na historickém území Moravy. Nachází se vzdušnou čarou 9 kilometrů severozápadně od Telče a 5 kilometrů severovýchodně od Studené. Je rovněž nejvyšším bodem (804 m) okresu Jindřichův Hradec. Vrchol spadá do katastrálního území Mrákotín u Telče, jihozápadní úbočí do k. ú. Světlá pod Javořicí (obec Studená) a severozápadní úbočí do k. ú. Klatovec.
Hora je obestřena rozsáhlými jehličnatými lesy. Stojí zde 166 metrů vysoký stožár televizního vysílače z roku 1989.
Z mýtin na úbočí se po kalamitní těžbě (2019–2021) otevírá částečný výhled na jihovýchod (Telč, Zašovický hřbet, Waldviertel, Rax-Schneeberské Alpy), jih (jižní hřeben Jihlavských vrchů: Hradisko, Pivničky; Ötscher), jihozápad (Mühlviertel, Novohradské hory, Šumava) až severozápad (Křemešnická vrchovina, Vlašimská pahorkatina).
Trvá myšlenka stavby rozhledny, tato idea je pravidelně podporována některými politiky (2018: Josef Herbrych, 2022: Josef Pavlík). Mezi 20. a 80. lety zde její úlohu plnily měřická věž, letecký maják, a nakonec i starý vysílač. Nynější střežený areál Českých Radiokomunikací není veřejnosti přístupný.
Přístup k vrcholu je možný od Světlé (2 km), po žluté a následně zelené turistické značce od Studené (7 km), nebo po červené značce od Telče (12 km). Hustá síť cyklostezek vede rovněž až na vrchol. Automobilem je možno přijet k Velkému pařezitému rybníku (poblíž leží autokemp Řásná), odkud vede k vrcholu zelená značka (3 km).
Nejbližší železniční stanice je Jihlávka na trati Jihlava – Veselí nad Lužnicí, vzdálená 6 km. Vzhledem k nízké vytíženosti však byla Krajem Vysočina pro osobní dopravu zrušena; od prosince 2019 trať obsluhují rychlíky zastavující ve stanicích Počátky-Žirovnice, Horní Cerekev a Batelov, jež jsou od Javořice vzdáleny 10–13 km.
Asi 500 m pod vrcholem je na severním svahu odpočinkové místo s pramenem známým jako Studánka Páně. Severovýchodně, na zelené turistické značce, po které lze dojít až ke hradu Roštejn, se nachází skalní útvar Míchova skála. U Velkého Pařezitého rybníka je arboretum a autokemp. Od Telče prochází javořickými lesy Naučná stezka Otokara Březiny. Zřícenina hradu Štamberk se nachází poblíž Řásné; památník příchodu Cyrila a Metoděje severovýchodně nad obcí Světlá. V rámci Geoparku Vysočina byla plánována stezka v korunách stromů v Roštejnské oboře, spojená s přírodovědně-výukovým centrem; v roce 2017 byl však tento plán zřejmě pozastaven či dále upravován.
Javořice je zmiňována např. v povídce v knize Příšerné příběhy od Egona Bondyho, v básních Zdeňka Šeříka (sbírky Rybničná země, Nedokončená), v povídkách Vlasty Javořické (sbírky Pod horou Javořicí, Obrázky z Vysočiny) a v různém periodickém tisku.