Jezernice (potok)
V tomto článku prozkoumáme Jezernice (potok) s cílem porozumět jeho důležitosti a jeho dopadu na různé aspekty každodenního života. Jezernice (potok) je téma, které postupem času vzbudilo zájem mnoha lidí a je klíčové pro pochopení jeho vlivu na naši společnost. Prostřednictvím podrobné analýzy zjistíme, jak se Jezernice (potok) v průběhu let vyvíjel a jak je aktuální i dnes. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy a výzkum, který nám pomůže získat úplnější pohled na Jezernice (potok) a jeho vliv na dnešní svět. Tento článek si klade za cíl poskytnout cenné a aktuální informace o Jezernice (potok), aby obohatil znalosti a podpořil hlubší úvahy o tomto tématu.
| Jezernice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 13,1 km |
| Plocha povodí | 21,3 km² |
| Průměrný průtok | 0,16 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 4-11-02-051 |
| Pramen | |
| Oderské vrchy 49°36′42,96″ s. š., 17°33′52,39″ v. d. 646 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Bečvy 49°31′43,86″ s. š., 17°37′43,98″ v. d. 232 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Olomoucký kraj - Jezernice) | |
| Úmoří, povodí | |
| Černé moře, Dunaj, Morava, Bečva | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jezernice (někdy nazývaný také jako Jezerský potok, německy Jezerbach) je potok, který "dal jméno" obci Jezernice, přes kterou protéká. Pramení v Oderských Vrších, teče přes údolí Peklo a vlévá se do řeky Bečvy.
Geografie
Jezernice pramení v Oderských vrších (součást Nízkého Jeseníku), u vesnice Kozlov, blízko silnice Velký Újezd-Potštát poblíž vrcholu Zelený kříž ve výšce asi 646 m n. m. Pramen Jezernice je vzdušnou čarou přibližně 3,2 km od pramene řeky Odry, avšak Jezernice již patří do povodí řeky Bečvy. U pramene, blízko cesty, je dřevěný přístřešek, avšak skutečný pramen je v mokřadu na opačné straně cesty.
Horní část toku Jezernice se v minulém století nacházela ve vojenském újezdu Libavá v oblasti s uvolněným režimem. V současnosti, po změně rozlohy vojenského újezdu Libavá, Jezernice již není součástí vojenského újezdu Libavá.
Na horní části toku potoka se nachází hraniční kámen z r. 1735.
Jezernice nejprve teče k východu až severovýchodu lesy a zpočátku klesá poměrně mírně. Po asi 1,5 km toku se stáčí k jihovýchodu až jihu (poblíž lokality U oběšených) a začíná klesat strměji hlubokým údolím přes Malinový Žleb a Peklo (podle stejnojmenné hájovny a osady, která se nachází níže v údolí). Po cestě přibírá několik přítoků, zprava např. Černý potok a Srnkov (ostatní přítoky jsou bezejmenné) a protéká pod hradem Drahotuš a Kopánkami (masiv Obírky).
Po cca 8 km toku, se Jezernice dostává mimo zalesněné Oderské vrchy a dále protéká kulturní krajinou, nejdříve přes obec Podhoří a osadu Dolní Mlýny (dnes obojí část obce Lipník nad Bečvou) a přes obec Jezernice. Jezernice pak protéká pod Jezernickým železničním viaduktem a dále u osady zvané Familie, se stáčí k jihozápadu, kde má přirozený charakter neregulovaného toku (rozlévá se na pravou i levou stranu). Východně od Lipníka nad Bečvou (poblíž osady Familie) se vlévá zprava do řeky Bečvy ve výšce asi 232 m n. m.
Příroda Jezernice
Ve vodách Jezernice žije pstruh obecný potoční, rak říční, ondatra pižmová aj. V okolí potoka žijí také vzácné druhy hmyzu či obratlovců.
Krajina v horní části toku patří do EVL Libavá a Ptačí oblasti Libavá systému Natura 2000. Lesy v oblasti údolí Peklo mají víceméně přirozenou skladbu a tato oblast patří k nejcennějším v Olomouckém kraji a proto se plánuje jejich ochrana. V horní části toku potoka se vyskytují smrkové olšiny (as. Piceo-Alnetum, v rokli níže po proudu to potom jsou suťové lesy s měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva) (as. Lunario-Aceretum).
Geologickým podložím horním toku Jezernice je souvrství mírně metamorfovaných spodnokarbonských mořských sedimentů flyšového typu (tzv. kulm - převládají jílové břidlice nad hrubozrnějšími drobami). Skalní výchozy zvrásněných vrstevnatých břidlic lze nalézt na zlomových svazích údolí Malinový Žleb a Peklo (např. Čertovy kazatelny).
Vodní tok
Na Jezernici bývalo až 9 vodních mlýnů (1x Peklo, 3x Podhoří, 2x Dolní Mlýny a 3x obec Jezernice).
Jezernice zásobuje chátrající rybníky v Dolních Mlýnech a také kdysi byl zdrojem vody pro dnes již neexistující rybníky v obci Jezernice.
V červenci 1997 došlo k rozsáhlým povodním (stoletá až tisíciletá voda), které postihly především Dolní Mlýny a obec Jezernici.
Jezernice je, dle Vyhlášky 178/2012 Sb. Archivováno 15. 3. 2018 na Wayback Machine. Ministerstva zemědělství ČR ustanovena jako významný vodní tok a je zdrojem pitné vody v okolí.
Tok mezi Peklem a Podhořím je územní rezervou uvažované vodní nádrže Podhoří pro akumulaci povrchových vod.
Další informace
Hranický osvícenec J. H. A. Gallaš nazýval potok Jezernici názvem "Jezernička".,,
V okolí potoka se nacházejí dva bývalé lomy, které jsou nepřístupné.
Galerie fotografií
-
Pramen potoka Jezernice, u Zeleného kříže (červen 2020) -
Pramen potoka Jezernice u Zeleného kříže (únor 2021) -
Smrková olšina (as. Piceo-Alnetum) na horním toku potoka Jezernice -
Horní tok potoka Jezernice. V okolí jsou vykácené lesy (Kůrovcová kalamita). V pozadí je vidět lokalita "Anglické parky". Situace v únoru 2021 -
Suťový les (as. Lunario-Aceretum) při horním toku Jezernice -
Soutok Černého potoka a Jezernice v lokalitě V Pekle -
-
Rozlévání potoka Jezernice poblíž soutoku s řekou Bečvou -
Odkazy
Reference
- ↑ 2. vojenské mapování - 19. století (na Mapy.cz) . . Dostupné online.
- ↑ MACHALLA, Jindřich. Kronika Libavska. 6. vyd. : Ing. Hana Martínková, duben 2018. 544 s. ISBN 978-80-270-3568-7.
- ↑ HÝBL, František. J. H. A. Gallaš – hranický osvícenec. Studia Comeniana et historica. 1987, čís. 33, s. 87–105.
- ↑ TÝŽ. Gallašův popis okolí města Hranic na poč. 19. století. ZMHLT. 1983, čís. březen, s. 8–10.
- ↑ BEDNÁŘ, Václav; INDRA, Bohumír; LAPÁČEK, Jiří. Kronikáři města Hranic. Hranice: , 2004. S. 34.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jezernice na Wikimedia Commons
