Téma Johann Bina je tématem, které v poslední době vyvolalo velký zájem. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo dopadu na různá odvětví, Johann Bina je téma, které nenechává nikoho lhostejným. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Johann Bina, od jeho počátků až po současný vývoj. Budeme analyzovat jeho vliv v různých oblastech a představíme různé pohledy na věc. Johann Bina je bezpochyby fascinující téma, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky.
Johann Bina | |
---|---|
Narození | 22. května 1826 Praha-Nové Město Rakouské císařství |
Úmrtí | 25. listopadu 1897 (ve věku 71 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Povolání | houslařství |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Johann Nepomuk Bína, také Johann Bína, Johannes Bína, Johann Nepomuk Bína či Johannes Nepomuk Bína (22. května 1826 Praha-Nové Město – 25. listopadu 1897 Praha), byl český houslař.
Byl žákem Františka Lehnera (1802–1878), pracoval v několika dílnách mistrů houslařů v Rakousku a Maďarsku. V roce 1853 se usadil v Praze. Jeho dílo se vyznačuje profesionální prací, jež byla typická pro tzv. Pražskou školu. Ozvučná „efa“ jsou veliká a typizovaná pro dílo J. Bíny. Převážně pracoval dle modelů Stradivari či Amati. Kontrabasy mají typické ladicí kolíky, které občas používal i pro výrobu violoncell. Tyto byly občas jinými houslaři předělány na standardní violoncellové ladicí kolíky (např. violoncello 1886 Petra Nouzovského).
Jeho vignety nesou tato označení:
Na jeho nástroje hrají violoncellisté Petr Nouzovský, Vít Petrášek, František Pišinger, Štěpán Filípek a další.