Josef Větrovec

V tomto článku se ponoříme do Josef Větrovec, tématu, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. Josef Větrovec je téma, které pokrývá širokou škálu aspektů, od jeho dopadu na společnost až po jeho implikace v obchodním světě. V tomto článku se podíváme na různé aspekty Josef Větrovec a prozkoumáme, jak se v průběhu času vyvíjel. Kromě toho prozkoumáme jeho význam dnes a prodiskutujeme jeho možný dopad v budoucnu. Od svých počátků až po současné aplikace je Josef Větrovec tématem, které neustále vyvolává zájem a debaty, a my jsme nadšeni, že se můžeme ponořit do jeho studie v tomto článku.

Josef Větrovec
Narození5. března 1922
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí11. února 2002 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníStřešovický hřbitov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Větrovec (5. března 1922 Plzeň – 11. února 2002 Praha) byl český herec a divadelní ředitel.

Život a dílo

Narodil se v rodině krejčovského dělníka Františka Větrovce (* 1890) a Anny, roz. Čuřínové (* 1894).

Vyučil se kovomodelářem v plzeňské Škodovce. Během války organizoval odbojovou činnost, v roce 1943 byl gestapem zatčen a vězněn až do jejího konce nejprve v Plzni, pak v Terezíně a nakonec v koncentračním táboře v Buchenwaldu. S divadlem ale začal jako ochotník již před válkou ve své rodné Plzni. Po válce zde profesionálně působil jako herec v Divadle J. K. Tyla od roku 1946 až do roku 1960, kde vytvořil celou řadu pozoruhodných rolí. Od roku 1960 až do roku 1990 byl členem souboru pražského Divadla E. F. Buriana, v letech 1973–1988 pak jeho ředitelem.

Byl velmi dobrým dabérem, nezapomenutelné zůstalo jeho vynikající dabování známého francouzského herce Jeana Gabina. Spolupracoval s českým i slovenským filmem, rozhlasem a televizí, za svou hereckou práci a politickou angažovanost získal celou řadu ocenění, např. tituly zasloužilý umělec (1973), národní umělec (1983) a Řád práce (1978).

Celý život byl přesvědčeným komunistou, v červnu 1945 byl ustanoven okresním tajemníkem KSČ v Plzni. V únoru 1946 v důsledku článku "Udavač v čele Ochrany Škodových závodů" napadla z popudu OV KSČ v Plzni závodní stráž Škodových závodů redakci sociálnědemokratického deníku Nový den, kde článek vyšel. Útočníci přitom vyhrožovali fyzickým napadením poslanci Františku Hatinovi. Josef Větrovec a Zdeněk Kejmar, okresní tajemníci KSČ, byli později soudem odsouzeni k podmíněným trestům odnětí svobody za trestný čin veřejného násilí.

Dle některých zdrojů se aktivně zúčastnil zničení pomníku Tomáše Garrigua Masaryka v Plzni po protikomunistických nepokojích v roce 1953 , herec to však popřel ve svém svědectví publikovaném v deníku Mladá fronta dne 3. dubna 1990.

Citát

„ Pan Větrovec byl profesionál každým coulem, přišel o půl hodiny dřív, roli nastudovanou, plně soustředěný, hlasově přesně trefil barvu hlasu postavy na plátně, tudíž práce s ním byla požitkem. Prostě Pan Herec. “
— Zdeněk Troška
Hrob na hřbitově v Praze 6 – Střešovicích

Divadelní role, výběr

  • 1946 Karel Čapek: Bílá nemoc, druhý asistent, Městské divadlo v Plzni, režie Alexandr Solmar
  • 1947 Molière: Lakomec, Valere, Městské divadlo v Plzni, režie Stanislav Vyskočil
  • 1947 Josef Čapek, Karel Čapek: Ze života hmyzu, Felix, Městské divadlo v Plzni, režie Stanislav Vyskočil
  • 1948 František Langer: Periferie, Tony, Městské divadlo v Plzni, režie Vladimír Huber
  • 1949 William Shakespeare: Macbeth, Ross, Městské divadlo v Plzni, režie Zdeněk Hofbauer
  • 1950 William Shakespeare: Večer tříkrálový, šašek, Městské divadlo v Plzni, režie Zdeněk Hofbauer
  • 1951 Anatolij Surov: Svítání nad Moskvou, Městské divadlo v Plzni, režie Luboš Pistorius
  • 1952 Alois Jirásek: Lucerna, mlynář, Městské divadlo v Plzni, režie Luboš Pistorius
  • 1953 Jurij Burjakovskij: Praha zůstane má, Julius Fučík, Městské divadlo v Plzni, režie Václav Lohniský
  • 1954 William Shakespeare:Komedie plná omylů, sluha, Městské divadlo v Plzni, režie Miloslav Stehlík
  • 1955 Lope de Vega: Fuente Ovejuna, Mengo, Městské divadlo v Plzni, režie Jaroslav Novotný
  • 1956 Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák, Matěj, Městské divadlo v Plzni, režie Luboš Pistorius
  • 1957 K. A. Treněv: Ljubov Jarová, Ivan Kolosov, Městské divadlo v Plzni, režie Luboš Pistorius
  • 1958 William Shakespeare: Romeo a Julie, bratr Jan, Městské divadlo v Plzni, režie Václav Špidla
  • 1959 Marin Držič: Dundo Maroje, Bokčilo, Městské divadlo v Plzni, režie Jan Bartoš
  • 1960 Vladimír Vančura: Jezero Ukereve, Goan, Divadlo E. F. Buriana, režie Karel Novák
  • 1961 Leonid Leonov: Obyčejný člověk, Dmitrij Ladygin, Divadlo E. F. Buriana, režie Josef Henke
  • 1962 William Shakespeare: Richard III., lord Stanley, Divadlo E. F. Buriana, režie Jiří Jahn
  • 1963 Slawomir Mrožek: Policajti, Generál, Divadlo E. F. Buriana, režie Ján Roháč
  • 1964 Milan Uhde: Král - Vávra, titul. role, Divadlo E. F. Buriana, režie Karel Novák
  • 1966 František Langer: Dvaasedmdesátka, Melichar, Divadlo E. F. Buriana, režie Miloš Horanský
  • 1968 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Batista, Divadlo E. F. Buriana, režie Josef Palla
  • 1969 Max Frisch: Pan Biedermann a žháři, titul. role, Divadlo E. F. Buriana, režie Antonín Moskalyk
  • 1969 William Shakespeare: Julius Caesar, titul. role, Divadlo E. F. Buriana, režie Evžen Sokolovský
  • 1972 Henrik Ibsen: Peer Gynt, horský král, Divadlo E. F. Buriana, režie Josef Mixa
  • 1976 William Shakespeare: Falstaff a princ Jindra, Jan Falstaff, Divadlo E. F. Buriana, režie Lubomír Vajdička
  • 1980 William Shakespeare: Komedie masopustu, Masopust, šašek, Divadlo E. F. Buriana, režie Jan Kačer
  • 1984 Jean Anouilh: Scénář, Loubenstein, Divadlo E. F. Buriana, režie Josef Palla
  • 1985 Carlo Goldoni: Poprask na laguně, patron Fortunato, Divadlo E. F. Buriana, režie Rudolf Vedral
  • 1989 Alexandr Kopkov: Slon, Lukjan, Divadlo E. F. Buriana, Divadlo E. F. Buriana, režie Petr Kracík
  • 1990 Eduardo de Filippo: Manželství po italsku, Alfredo Amoroso, Divadlo E. F. Buriana, režie Jaromír Pleskot

Filmografie (výběr)

Film

Televize

Rozhlas

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Miroslav Graclík, Václav Nekvapil: Větrák (Josef Větrovec), vyd. MV knihy a Petr Prchal, 2019, str. 20, ISBN 978-80-87003-54-1
  2. ↑ a b Český biografický slovník XX. století III, s. 452.
  3. ↑ a b Český film : herci a herečky III, s. 661.
  4. ↑ Český film : herci a herečky III, s. 664.
  5. ↑ Miroslav Graclík, Václav Nekvapil: Větrák (Josef Větrovec), vyd. MV knihy a Petr Prchal, 2019, str. 75, 110, ISBN 978-80-87003-54-1
  6. ↑ FRIEDL, Jiří; JEDLIČKOVÁ, Blanka; ŠKERLOVÁ, Jana a kol. Parlamentní volby 1946 a Československo. 1. vyd. Praha: Historický ústav, 2017. S. 408. 
  7. ↑ .
  8. ↑ MERTLÍK, Vladimír. Měnová reforma 1953: Jak komunisté zlikvidovali vyšší střední třídu, živnostníky i podnikatele. Reflex . 2019-05-31 . Dostupné online. 
  9. ↑ Miroslav Graclík, Václav Nekvapil: Větrák (Josef Větrovec), vyd. MV knihy a Petr Prchal, 2019, str. 116–120, ISBN 978-80-87003-54-1
  10. ↑ Miroslav Graclík, Václav Nekvapil: Větrák (Josef Větrovec), vyd. MV knihy a Petr Prchal, 2019, str. 222, ISBN 978-80-87003-54-1
  11. ↑ William Shakespeare: Richard III. . Čerský rozhlas, 2016-04-02 . Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot