V dnešním světě je Jozef Trojan tématem, které upoutalo pozornost lidí ze všech oblastí života. S významným dopadem na společnost, každodenní život a kulturu se Jozef Trojan stal klíčovým tématem dnešní konverzace. Od svého vlivu na způsob, jakým komunikujeme, až po dopad na globální ekonomiku, Jozef Trojan vyvolal vášnivou debatu a řadu rozdílných názorů. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Jozef Trojan na naše životy a prozkoumáme jeho důsledky na osobní, sociální a globální úrovni.
Jozef Trojan | |
---|---|
Poslanec Prozatímního NS | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSS (KSČ) |
Narození | 25. března 1906 Horní Heřmanice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 29. prosince 1953 (ve věku 47 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
Profese | politik |
Commons | Jozef Trojan |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jozef Trojan, též Josef Trojan (25. března 1906 Horní Heřmanice – 29. prosince 1953 Praha), byl slovenský a československý odbojář, poválečný politik Komunistické strany Slovenska a poslanec Prozatímního Národního shromáždění. V 50. letech 20. století popraven v rámci politických procesů komunistického režimu.
Jeho manželka se jmenovala Stanislava, pocházela z Třebíče, v roce 1944 utekla a skrývala se s dcerou, posléze porodila v horách i syna Jiřího.
Narodil se v Horních Heřmanicích v okrese Třebíč.
Za tzv. slovenského štátu působil zpočátku jako účetní a později jako správce velkostatku Baťových závodů v Baťovanech. Za druhé světové války se podílel na odboji a účastnil se Slovenského národního povstání. Jako kapitán partyzánské jednotky Hornonitranska partizánska brigáda operoval v regionu Horní Nitra (velkou část jejích členů tvořili dělníci z Baťových závodů v Baťovanech). Koncem října 1944 po ústupu povstalců rozhodl Trojan o rozpuštění partyzánského oddílu a přechodu do lesů.
Po válce byl ředitelem bývalých Baťových závodů v Baťovanech (Závody 29. augusta). V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSS. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946.
V srpnu 1949 se účastnil oslav 5. výročí SNP a pochodoval v čele své partyzánské brigády ve Zvolenu před prezidentem Klementem Gottwaldem. Pak se ale stal obětí čistek. V noci na 22. prosince 1949 byl zatčen a obviněn z velezrady, maření dvouletého a pětiletého plánu, sabotáže a vydírání. Ve vazbě ovšem nic nepřiznal a konstrukce obžaloby se rozpadla. Nakonec byl obviněn z návodu na pětinásobnou vraždu, které se měli dopustit milicionáři v Baťovanech. Mělo jít o čin milicionářů-partyzánů z dubna 1945. Odsouzen byl 16. října 1953 k trestu smrti a popraven. Podle jiného zdroje bylo proti němu u soudu použito jeho rozhodnutí z roku 1944 o ústupu do hor.