V níže uvedeném článku se tématu Jugoslavenska radiotelevizija budeme věnovat ze široké a podrobné perspektivy. Jugoslavenska radiotelevizija je v dnešní společnosti velmi aktuální téma, které vyvolalo četné debaty a kontroverze v různých oblastech. Během posledních desetiletí získal Jugoslavenska radiotelevizija zvláštní význam a stal se předmětem studií a výzkumů odborníků v této oblasti. V tomto článku budou prozkoumány různé aspekty související s Jugoslavenska radiotelevizija, jako je jeho původ, vývoj, dopad na společnost a možná řešení nebo alternativy, jak se s tím vypořádat. Kromě toho budou analyzovány různé přístupy a úhly pohledu na Jugoslavenska radiotelevizija s cílem nabídnout kompletní a obohacující vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
Jugoslavenska radiotelevizija | |
---|---|
Zahájení vysílání | 1952 |
Ukončení vysílání | 1992 |
Země | Jugoslávie |
Jugoslávský rozhlas a televize (srbochorvatsky Jugoslavenska radiotelevizija nebo Jugoslovenska radio-televizija, zkráceně JRT, srbská cyrilika Југословенска радио-телевизија, zkráceně JРТ) byl veřejnoprávní vysílatel v Socialistické federativní republice Jugoslávie. Sestával z osmi členských rozhlasových a televizních vysílacích center, kde každá z nich měla sídlo v jedné ze šesti republik a ve dvou autonomních provincií Jugoslávie.
JRT byla jedním ze zakládajících členů Evropské vysílací unie a SFR Jugoslávie byla jedinou socialistickou zemí mezi jejími zakládajícími členy.
Mimo jiné organizovala jugoslávské národní finále pro hudební soutěž Eurovize a vysílala obě akce pro jugoslávské publikum.
Každé televizní středisko vytvářelo svůj vlastní program samostatně a některá z nich provozovala několik kanálů. Systém zanikl během rozpadu Jugoslávie na počátku 90. let, kdy se většina republik stala samostatnými státy. V důsledku toho se z kdysi subnárodních vysílacích center staly veřejnoprávní vysílací stanice nově vzniklých nezávislých států s pozměněnými názvy:
Administrativní celek | Sídlo | Založena jako | Zahájení vysílání | Dnešní vysílatel |
---|---|---|---|---|
SR Bosna a Hercegovina | Sarajevo | RTV Sarajevo | 1969 | Bosanskohercegovačka radiotelevizija (BHRT) |
SR Chorvatsko | Záhřeb | RTV Zagreb | 1956 | Hrvatska radiotelevizija (HRT) |
SR Makedonie | Skopje | RTV Skopje | 1964 | Makedonska radiotelevizija (MRT) |
SR Montenegro | Titograd | RTV Titograd | 1971 | Radio televizija Crne Gore (RTCG) |
SR Srbsko | Bělehrad | RTV Belgrade | 1958 | Radio-televizija Srbije (RTS) |
SR Slovinsko | Lublaň | RTV Ljubljana | 1958 | Radiotelevizija Slovenija (RTVSLO) |
SAO Kosovo | Priština | RTV Priština | 1975 | Radio Televizioni i Kosovës (RTK) |
SAO Vojvodina | Novi Sad | RTV Novi Sad | 1975 | Radio-televizija Vojvodine (RTV) |
Byla jednou ze zakladatelů Evropské vysílací unie a Socialistická federativní republika Jugoslávie byla jedinou socialistickou zemí, která se na jejím založení podílela. Pořádala jugoslávský národní výběr pro Eurovision Song Contest a obě akce vysílala pro jugoslávské publikum. Zpravodajský pořad Dnevnik se dodnes vysílá na všech stanicích v dnešních 6 zemích.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Југословенска радио-телевизија na srbské Wikipedii.