Kalininský front

V článku Kalininský front níže prozkoumáme širokou škálu témat a pohledů souvisejících s touto položkou. Od jeho dopadu na společnost, přes jeho historický původ, přes jeho současné a budoucí implikace, se budeme komplexně zabývat všemi relevantními aspekty souvisejícími s Kalininský front. Prostřednictvím hluboké a přísné analýzy se snažíme osvětlit toto téma a poskytnout čtenáři kompletní a nuancovanou vizi, která mu umožní porozumět jeho složitosti a relevanci v současném kontextu. Bez ohledu na váš konkrétní zájem o Kalininský front jsme si jisti, že v tomto článku najdete cenné informace a náhled na vaše chápání tématu.

Kalininský front
ZeměSovětský svaz SSSR
Existence19. října 1941 – 20. října 1943
VeliteléIvan Stěpanovič Koněv
Maxim Alexejevič Purkajev
Andrej Ivanovič Jerjomenko
Účast
VálkyVelká vlastenecká válka
BitvyBitva před Moskvou
Bitva o Ržev
operace Mars
Smolenská operace
Bitva o Velikije Luki

Kalininský front (rusky Калининский фронт) byl název vojenské formace Rudé armády za druhé světové války.

Historie

Kalininský front vznikl 19. října 1941 podle rozkazu Hlavního stanu ze 17. října z pravého křídla Západního frontu.

Front v říjnu – prosinci 1941 bránil postupujícím německým vojskům obchvatu Moskvy ze severu. V prosinci 1941 – lednu 1942 v Moskevské útočné operaci osvobodil 16. prosince Kalinin, celkem postoupil o 100 km na západ. V bezprostředně následující Rževsko-vjazemské operaci se Kalininský front společně se Západním frontem pokusil o obklíčení a zničení skupiny armád Střed. Přes značné územní zisky cíle operace nebylo dosaženo.

V Rževsko-syčevské operaci od 30. července do 1. října 1942 se společně se Západním frontem pokusila vojska frontu porazit německou 9. armádu a zlikvidovat Rževsko-vjazemský výběžek fronty. Přes značné úsilí sovětských vojsk se Němci ubránili. Útok Rudá armáda zopakovala 25. listopadu – 20. prosince (druhá Rževsko-syčevská operace neboli operace Mars) opět s pouze lokálními územními zisky. V lednu 1943 v Velikolucké operaci Kalininský front osvobodil Velikije Luki. V březnu Němci Rževsko-vjazemský výběžek vyklidili.

V srpnu – říjnu 1943 ve Smolenské operaci levé křídlo frontu pomohlo Západnímu frontu osvobodit Smolenskou a zbytek Kalininské oblasti. Sovětská vojska tak postoupila k hranicím Běloruska.

20. října 1943 byl Kalininský front podle rozkazu Hlavního stanu z 16. října přejmenován na 1. pobaltský front.

Podřízené jednotky

  • 22. armáda (19. října 1941 – 21. dubna 1943)
  • 29. armáda (19. října 1941 – 31. srpna 1942)
  • 30. armáda (19. října – 18. listopadu 1941 a 17. prosince 1941 – 31. srpna 1942)
  • 31. armáda (21. října 1941 – 23. července 1942)
  • 39. armáda (22. prosince 1941 – konec července 1942)
  • 3. úderná armáda (21. ledna 1942 – 13. října 1943)
  • 4. úderná armáda (22. ledna 1942 – 20. října 1943)
  • 41. armáda (16. května 1942 – 20. března 1943)
  • 3. letecká armáda (16. května 1942 – 20. října 1943)
  • 58. (od 8. srpna 1942 39.) armáda (25. června 1942 – 20. října 1943)
  • 43. armáda (1. října 1942 – 20. října 1943)
  • 20. armáda (10. srpna – 1. září 1943)

Velení

Velitel

Člen vojenské rady

Náčelník štábu

Literatura

  • GLANTZ, David M. Největší Žukovova porážka. Překlad Naďa Funioková. 1. vyd. Brno: Jota, 2005. 464 s. ISBN 80-7217-337-5. 

Externí odkazy

  • 60 лет великой победе . Moskva: Министерство обороны Российской Федерации, 2004-2005 . Kapitola Фронты. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-21. (rusky) 
  • "Память" . Voroněž: Военно-патриотический клуб "Память" при Воронежском государственном университете, 2000-10 . Kapitola Степной фронт. Dostupné online. (rusky) 
Předchůdce Nástupce
pravé křídlo
Západního frontu
Kalininský front
24. června - 26. srpna 1941
1. pobaltský front