Kandidátní listina
V tomto článku budeme hovořit o Kandidátní listina, tématu, které v posledních letech získalo velký význam. Kandidátní listina je téma, které se neustále vyvíjí a pokrývá různé oblasti zájmu, od vědy a techniky až po politiku a společnost. V průběhu let Kandidátní listina upoutal pozornost odborníků, akademiků a široké veřejnosti, vyvolal debaty, výzkum a nové perspektivy. V tomto smyslu je důležité do hloubky analyzovat důležitost a dopad, který má Kandidátní listina na náš každodenní život, stejně jako jeho vliv na dnešní svět. Stejně tak je nezbytné uvažovat o budoucnosti Kandidátní listina a o tom, jak by mohla ovlivnit naše životní prostředí v nadcházejících letech.
Kandidátní listina, krátce kandidátka, je uspořádaný seznam kandidátů pro volby v poměrném volebním systému. Volič si zde nevybírá mezi jednotlivými kandidáty, nýbrž mezi politickými stranami (hnutími, sdruženími), které soutěží o mandáty v zastupitelském sboru.
Uplatnění v praxi
V poměrném volebním systému je každému volebnímu obvodu přidělen předem stanovený počet (nejméně dva) mandáty. Tento počet, určený obvykle podle počtu voličů v daném obvodu, se pak rozdělí mezi jednotlivé kandidátky v poměru získaných hlasů. Na kandidátní listině je obvykle tolik jmen, kolik by odpovídalo zisku 100 % hlasů. Z kandidátky, jež získala 50 % hlasů, bude zvolena první polovina osob. Umístění na kandidátce je tedy velmi důležité: Zatímco první nebo vedoucí kandidát má vysokou výchozí pravděpodobnost zvolení (největší ze všech na dané kandidátce), kandidáti na posledních místech mají pravděpodobnost zvolení mizivou. Proto se často hovoří o nevolitelném místě v pořadí.
Kroužkování v hlasovacím lístku
Kandidátky sestavují orgány politických stran a hnutí a prosazují tak své preference v tom, kdo je má v parlamentu zastupovat. Aby se tento málo demokratický prvek omezil, doplňuje se poměrný volební systém často nějakým systémem preferenčních hlasů, jimiž mohou voliči pořadí na kandidátce ovlivnit. V Česku se ve volbách používá tzv. kroužkování jednotlivých kandidátů na hlasovacím lístku: Kandidát, který získal jisté procento těchto preferenčních hlasů, postupuje na vyšší nebo první místo kandidátky (tzv. „kumulování“).
Pro volby do Poslanecké sněmovny ČR platí, že pokud kandidátovi určité strany nebo hnutí, která celkově překročila hranici 5 % hlasů, dalo nejméně 5 % voličů této strany v daném volebním obvodě preferenční hlas, postupuje na první místo dané kandidátky. Je-li takových kandidátů víc, řadí se podle počtu preferenčních hlasů. V komunálních volbách má volič dokonce možnost dát své hlasy až tolika kandidátům, kolik se jich do zastupitelstva volí, a to bez ohledu na volební stranu, tedy například z každé strany jednoho (tzv. „panašování“).
Efekt intenzivního kroužkování se projevil v českých sněmovních volbách 2021 u koalice Piráti a Starostové. Dle koaliční smlouvy Piráti obsadili 2/3 čelních míst kandidátek svými nominanty a uhradili zhruba dvakrát vyšší náklady na kampaň než STAN. Obsazení ve zbytku kandidátek mělo zipový charakter, jedna ku jedné. Voliči však preferenčními hlasy posunuli do čela kandidátek nominanty hnutí STAN, které získalo 33 poslanců, zatímco Piráti pouze 4 poslance.
Odkazy
Reference
- ↑ Volební zákon - 247/1995 Sb., §39
- ↑ Volební zákon - 247/1995 Sb., §50
- ↑ Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, §34
- ↑ Piráti a STAN půjdou spolu do sněmovních voleb. E15.cz . 2020-12-22 . Dostupné online.
- ↑ a b Starostové kroužkováním zmasakrovali Piráty. Novinky.cz . Borgis, 2021-10-09 . Dostupné online.
- ↑ Piráti a STAN potvrdili poměr dva ku jednomu i ve financování kampaně. iDNES.cz . 2020-12-22 . Dostupné online.
- ↑ MIKEL, Jakub. Tvrdý náraz Pirátů. Do sněmovny se dostanou jen čtyři. Začíná se spekulovat, jestli se vůbec budou podílet na vládě. Hospodářské noviny (HN.cz) . 2021-10-09 . Dostupné online.
- ↑ HARTMAN, Petr. Jak voliči STAN zdevastovali Piráty. iROZHLAS . Český rozhlas, 2021-10-09 . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Zákon č. 247/1995 o volbách do Parlamentu České republiky Archivováno 15. 10. 2013 na Wayback Machine.
- Zákon č. 491/2001 o volbách do zastupitelstev obcí Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
- Volební systémy ve vybraných zemích Evropy (Německo, Francie, Španělsko, Itálie, Nizozemí, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Estonsko, Slovensko), psp.cz
- (německy)Volby, volební právo a volební systémy, wahlrecht.de
