V dnešním světě se Kategorie (filozofie) stal tématem zájmu mnoha lidí. Od svého vzniku Kategorie (filozofie) přitahoval pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a prostředí, generoval debaty, konverzace a úvahy o svém dopadu na společnost. Jeho přítomnost se stala evidentní v různých oblastech, od populární kultury po politiku, včetně vědy, technologie a umění. Kategorie (filozofie) dokázal překonat bariéry a hranice a stal se prvkem, který je přítomen v každodenním životě milionů lidí po celém světě. S důležitými důsledky na globální úrovni se Kategorie (filozofie) umístil jako relevantní téma, které si zaslouží být analyzováno a diskutováno z různých úhlů pohledu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Kategorie (filozofie), analyzujeme jeho dopad, jeho výzvy a možná řešení problémů, které představuje.
Kategorie (řecky κατηγορία katégoria obvinění, ale také výpověď, predikát; latinsky categoria hlavní výpověď) označuje ve filosofii základní pojem, z něhož lze všechny ostatní pojmy odvodit anebo pod nějž je lze aspoň zařadit.
Tabulka Aristotelových kategorií | |
---|---|
podstata (οὐσία úsiá) | |
kvantita (πόσον poson) | případky |
kvalita (ποῖον poion) | |
vztah (πρὸς τι pros ti) | |
kde? (ποῦ pú) | |
kdy (πότε pote) | |
poloha (κεῖσθαι keisthai) | |
habitus (ἔχειν echein) | |
činnost (ποιεῖν poiein) | |
trpnost (πάσχειν paschein) |
Aristotelés se táže: Které jsou nejvyšší rody pojmů, které vypovídáme o věcech? Tyto rody nazývá kategoriemi. Podle Aristotela všechno, co se vypovídá o některé věci, náleží do jedné z deseti kategorií. Kategorie u něj však nejsou pouze způsoby výpovědi, ale také způsoby bytí.
První kategorií je podstata, zbylých devět jsou případky čili akcidenty. U podstaty pak Aristotelés rozlišuje tzv. první a druhou podstatu. První podstatou je individuální podstata (tj. tento člověk zde), druhou pak esence první podstaty, tedy druh, k němuž tato individuální podstata náleží (např. tento Pavel je člověk).
Kromě těchto kategorií však existují predikáty, které je přesahují čili transcendují; ty se nazývají transcendentálie. Těmito čtyřmi transcendentáliemi jsou jedno, pravdivé, dobré a krásné. Mezi kategoriemi a transcendentáliemi je následující rozdíl:
Aristotelovy kategorie měly nesmírný vliv na celé dějiny filosofie.
Tabulka Kantových kategorií | |
---|---|
kvantita (kolik?): | jednotka |
množství | |
všechno | |
kvalita (jaký?): | skutečnost (jest) |
negace (není) | |
omezení (je s omezením) | |
relace (vztah): | podstata a případek |
kauzalita (příčina a následek) | |
vzájemné působení | |
modalita: | možnost – nemožnost |
existence – neexistence | |
nutné – nahodilé |
Současné užití pojmu kategorie vychází především z filosofie Immanuela Kanta a německého idealismu. Kategorie se chápou jako třídy, do nichž lze libovolné pojmy řadit. (Tabulka je podle Kantovy Kritiky čistého rozumu, str. A 181)