V dnešním světě se Katolická univerzita v Lovani stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od svého vzniku až po svůj dopad na společnost podnítil Katolická univerzita v Lovani debaty a úvahy v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Katolická univerzita v Lovani, analyzujeme jeho vývoj v čase, jeho důsledky v každodenním životě a jeho význam v různých kontextech. Ať už je Katolická univerzita v Lovani osoba, fenomén, historická událost nebo jakékoli jiné téma, její studium a pochopení jsou nezbytné pro lepší pochopení světa, ve kterém žijeme.
Katolická univerzita v Lovani | |
---|---|
Université catholique de Louvain - Katholieke Hogeschool te Leuven, Université catholique de Louvain - Katholieke Hogeschool te Leuven a Université catholique de Louvain - Katholieke Universiteit te Leuven | |
Logo | |
Rok založení | 9. prosince 1425 |
Další informace | |
Zeměpisné souřadnice | 50°52′40,3″ s. š., 4°42′2,3″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Katolická univerzita v Lovani (nizozemsky Katholieke Universiteit Leuven, francouzsky Université catholique de Louvain) je největší a nejstarší univerzita nízkých zemí (dnešní Nizozemsko a Vlámsko), a současně také nejstarší dosud existující katolická univerzita na světě.[zdroj?]
Univerzita se od počátku nacházela ve městě Lovaň (nizozemsky Leuven) ve vlámské části dnešní Belgie a dlouhou dobu fungovala jako dvojjazyčná (nizozemština a francouzština), ale v roce 1968 se následkem schizmatu francouzsky hovořící část oddělila a vytvořila novou stejnojmennou univerzitu v nově postaveném městě Nová Lovaň (francouzsky Louvain-la-Neuve) ve valonském regionu.
Univerzita byla založena v roce 1425 mj. přičiněním vévody Jana IV. z Brabantu. Již v té době ale zřejmě existovala v Lovani škola napojená na kostel svatého Petra. Oficiálně byla univerzita založena jako studium generale (studium obecné) dokumentem vydaným papežem Martinem V. dne 9. prosince 1425.
Dějiny univerzity jsou spjaty s mnoha významnými osobnostmi Evropy. Pracovali nebo vyučovali na ní Erasmus Rotterdamský, Jansen, Vesalius, Mercator, papež Hadrián VI. a další. Kněz Georges Edouard Lemaître zde navrhl svou teorii velkého třesku.
Součástí filosofického ústavu univerzity je Husserlův archiv, v němž se od r. 1937 uchovává rozsáhlá písemná pozůstalost německého filosofa Edmunda Husserla.
V roce 1968 se univerzita z důvodů stížností Vlámů na diskriminaci rozdělila a vznikly dvě oddělené univerzity, které si přesto obě zachovaly původní jméno, každá v příslušném jazyce: