Klínovecká hornatina
Téma Klínovecká hornatina je téma, které v průběhu let zaujalo mnoho lidí. Díky své rozmanitosti přístupů a dopadu na různé aspekty života se Klínovecká hornatina ukázal být tématem debat a úvah v různých oblastech. Od svého vlivu na populární kulturu až po svůj význam v současné společnosti, Klínovecká hornatina zanechal nesmazatelnou stopu v kolektivní představivosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Klínovecká hornatina a jeho význam v dnešním světě a nabídneme komplexní pohled na lepší pochopení jeho přítomnosti a důsledků.
| Klínovecká hornatina | |
|---|---|
 Klínovec ze severovýchodu | |
| Nejvyšší bod | 1243,7 m n. m. (Klínovec) |
| Rozloha | 776,97 km² |
| Nadřazená jednotka | Krušné hory |
| Sousední jednotky | Loučenská hornatina Doupovské hory Sokolovská pánev Chebská pánev Ašská vrchovina |
| Podřazené jednotky | Jáchymovská hornatina Přebuzská hornatina Jindřichovická vrchovina Krajkovská pahorkatina |
| Stát |  Česko |
| Horniny | fylit, svor, pararula, ortorula, žula |
| Povodí | v ČR: Ohře → Labe |
| Souřadnice | 50°19′50″ s. š., 12°42′8″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IIIA-2A |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klínovecká hornatina je geomorfologický podcelek v západní části Krušných hor v okresech Sokolov, Karlovy Vary a okrajově také v okrese Cheb v Karlovarském kraji a v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nejvyšším vrcholem je Klínovec s nadmořskou výškou 1244 m a nejnižší bod (360 m n. m.) se nachází na svahu údolí Ohře u Perštejna.
Poloha a sídla
Na severní straně je oblast administrativně vymezena státní hranicí s Německem. Na východě zasahuje až k Perštejnu, u kterého se hranice stáčí k jihovýchodu a přibližně ji vymezují města Hroznětín, Nová Role a Habartov. Na západě zasahuje téměř až k Lubům. Většími sídly uvnitř regionu jsou Oloví, Kraslice, Rotava, Nejdek, Jáchymov a Boží Dar.
Charakter území
Klínoveckou hornatinu tvoří horniny krušnohorského krystalinika (ortorula, pararula, svor, fylit) a variské granity a granodiority, které jsou místy překryté třetihorními lávovými příkrovy (např. Božídarský Špičák). Oblast má převážně plochý povrch ukloněný k severozápadu. Na jihovýchodě klesá strmými svahy do Sokolovské pánve. Reliéf narušují údolí vodních toků (např. říčky Černé), která jsou v pramenných oblastech mělká, ale postupně se prohlubují.
Geomorfologické členění
Podcelek má podle členění Jaromíra Demka označení IIIA-2A a náleží do geomorfologického celku Krušné hory. Dále se člení na okrsky (od jihozápadu k severovýchodu): Krajkovská pahorkatina, Jindřichovická vrchovina, Přebuzská hornatina a Jáchymovská hornatina. Podrobné dělení včetně podokrsků je uvedené v tabulce.
Vrcholy
- Klínovec (1244 m)
- Božídarský Špičák (1116 m)
- Macecha (1114 m)
- Meluzína (1097 m)
- Blatenský vrch (1043 m)
- Plešivec (1029 m)
- Zaječí vrch (1009 m)
- Vysoká seč (1006 m)
- Tisovský vrch (977)
- Olověný vrch (802 m)
Reference
- ↑ a b c BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2A Klínovecká hornatina, s. 114–116.
- ↑ Demek, Mackovčin 2006, s. 81
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Klínovecká hornatina, s. 223. Dále jen Demek, Mackovčin 2006.
- ↑ CENIA. Geomorfologická mapa ČR . Praha: Národní geoportál INSPIRE . Dostupné online.
