Téma Klínovecká hornatina je téma, které v průběhu let zaujalo mnoho lidí. Díky své rozmanitosti přístupů a dopadu na různé aspekty života se Klínovecká hornatina ukázal být tématem debat a úvah v různých oblastech. Od svého vlivu na populární kulturu až po svůj význam v současné společnosti, Klínovecká hornatina zanechal nesmazatelnou stopu v kolektivní představivosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Klínovecká hornatina a jeho význam v dnešním světě a nabídneme komplexní pohled na lepší pochopení jeho přítomnosti a důsledků.
Klínovecká hornatina | |
---|---|
Klínovec ze severovýchodu | |
Nejvyšší bod | 1243,7 m n. m. (Klínovec) |
Rozloha | 776,97 km² |
Nadřazená jednotka | Krušné hory |
Sousední jednotky | Loučenská hornatina Doupovské hory Sokolovská pánev Chebská pánev Ašská vrchovina |
Podřazené jednotky | Jáchymovská hornatina Přebuzská hornatina Jindřichovická vrchovina Krajkovská pahorkatina |
Stát | Česko |
Horniny | fylit, svor, pararula, ortorula, žula |
Povodí | v ČR: Ohře → Labe |
Souřadnice | 50°19′50″ s. š., 12°42′8″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IIIA-2A |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klínovecká hornatina je geomorfologický podcelek v západní části Krušných hor v okresech Sokolov, Karlovy Vary a okrajově také v okrese Cheb v Karlovarském kraji a v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nejvyšším vrcholem je Klínovec s nadmořskou výškou 1244 m a nejnižší bod (360 m n. m.) se nachází na svahu údolí Ohře u Perštejna.
Na severní straně je oblast administrativně vymezena státní hranicí s Německem. Na východě zasahuje až k Perštejnu, u kterého se hranice stáčí k jihovýchodu a přibližně ji vymezují města Hroznětín, Nová Role a Habartov. Na západě zasahuje téměř až k Lubům. Většími sídly uvnitř regionu jsou Oloví, Kraslice, Rotava, Nejdek, Jáchymov a Boží Dar.
Klínoveckou hornatinu tvoří horniny krušnohorského krystalinika (ortorula, pararula, svor, fylit) a variské granity a granodiority, které jsou místy překryté třetihorními lávovými příkrovy (např. Božídarský Špičák). Oblast má převážně plochý povrch ukloněný k severozápadu. Na jihovýchodě klesá strmými svahy do Sokolovské pánve. Reliéf narušují údolí vodních toků (např. říčky Černé), která jsou v pramenných oblastech mělká, ale postupně se prohlubují.
Podcelek má podle členění Jaromíra Demka označení IIIA-2A a náleží do geomorfologického celku Krušné hory. Dále se člení na okrsky (od jihozápadu k severovýchodu): Krajkovská pahorkatina, Jindřichovická vrchovina, Přebuzská hornatina a Jáchymovská hornatina. Podrobné dělení včetně podokrsků je uvedené v tabulce.