Kleftové
V dnešním světě je Kleftové stále aktuálnějším tématem a debatou. Postupem času nabývá na významu ve společnosti a ovlivňuje různé aspekty každodenního života. Ať už v oblasti politiky, ekonomiky, technologií, kultury nebo jakékoli jiné, Kleftové se stal ústředním tématem, které vzbuzuje protichůdné názory a různorodé postoje. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Kleftové, analyzujeme jeho dopad na společnost a zamyslíme se nad důsledky, které má pro naši současnost a budoucnost.
Kleftové (řecky κλέφτης, plurál κλέφτες kleftis, kleftes, což původně znamenalo pouze zloději) byli řečtí bandité a bojovní horalé, kteří žili na venkově v období nadvlády Osmanské říše nad Řeckem. Vzhledem k vývoji řecko-tureckých vztahů má nyní termín kleft spíše pozitivní význam a označuje Řeky žijící v tehdejší době.
Kleftové za osmanské éry byli většinou lidé snažící se uniknout pomstě, daním, dluhům a stíhání osmanskou správou. Pořádali nájezdy na lidi cestující jejich územím či na izolované osady a žili v nepřístupných horách a odlehlých krajích.
Slova jako kleptomanie a kleptokracie jsou stejného původu jako termín kleft. Pocházejí od slova κλέπτειν, což znamená „krást“.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klepht na anglické Wikipedii.
- ↑ Dontas 1966, s. 24: "Born in 1800, Demetrios Makris, a kleftis, had succeeded his father to the kapetaniliki in the district of Zyghos. A simple yet very stubborn man, like Dimo - Tselios he was a great patriot."
Související články
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Kleftové v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
