V článku o Klimatická nouze důkladně prozkoumáme všechny aspekty tohoto tématu. Klimatická nouze je téma velkého významu a zájmu, které pokrývá relevantní aspekty v různých oblastech života. V tomto článku budeme podrobně analyzovat jeho dopad na společnost, jeho vývoj v čase a také různé pohledy na věc. Ponoříme se do jeho významu, jeho důsledků a jeho relevance dnes, čímž poskytneme komplexní vizi, která čtenářům umožní znát do hloubky vše, co souvisí s Klimatická nouze.
Vyhlášení stavu klimatické nouze představuje rozhodnutí parlamentu (tj. zákonodárce) nebo vlády (exekutivy), jímž prohlašuje, že existuje klimatická krize a že dosavadní přijatá opatření nejsou dostatečná k jejímu vyřešení. Jedná se tedy o řešení člověkem způsobeného globálního oteplování („klimatické změny“). Toto rozhodnutí zmocňuje vládu a státní správu k přijetí opatření, která změní dosavadní stav a pokusí se zastavit globální oteplování způsobené člověkem. Prohlášení může být přijato na různých úrovních (národní, obecní atd.) a může se lišit hloubkou nebo podrobností požadavků.
Termín klimatická nouze se vztahuje nejen k tomuto formálnímu rozhodnutí, ale jedná se o obecnější označení zahrnující další opatření v boji proti klimatickým změnám, jimž dodává provázanost a odůvodnění. Zavedení a používání pojmu „stav nouze“ v této souvislosti dává těmto opatřením nejvyšší neodkladatelnou prioritu. Stav klimatické nouze bývá také interpretován jako výraz svrchovanosti lidu: ačkoli je vyhlášen shora, bývá vyžadován zespodu.
Podle statistik organizace Cedamia vyhlásilo k dubnu 2021 klimatickou nouzi přes 1900 úřadů ve třiceti čtyřech zemích.
Termín „klimatická nouze“ (anglicky climate emergency) byl užíván již před rokem 2010 na demonstracích proti změně klimatu, například při Climate Emergency Rally 13. června 2009 v Melbourne (viz foto). V srpnu 2017 přijala městská rada v australském Darebinu soubor opatření pod názvem „Darebinský klimatický nouzový plán“. Dne 4. prosince 2018 předložil Římský klub Evropskému parlamentu „Plán pro klimatickou nouzi“, který shrnuje 10 vysoce prioritních opatření k omezení globálního oteplování. V souvislosti s probíhajícími protesty Pátek pro budoucnost (Fridays for Future) nebo Extinction Rebellion se podobné iniciativy chopily různé parlamenty.
Řada evropských měst, která vyhlásila stav klimatické nouze, byla již po desetiletí členy Klimatické aliance a zavázala se snižovat své emise CO2 každých 5 let o 10 %.
V květnu 2019 vyhlásila stav klimatické nouze Praha 7 a v červnu 2019 Praha 6. Protesty za vyhlášení klimatické nouze se konaly také v Mladé Boleslavi, Praze nebo Brně.
Podle statistik organizace Cedamia vyhlásilo k dubnu 2021 klimatickou nouzi přes 1900 úřadů ve třiceti čtyřech zemích.
Na základě vyhlášení stavu klimatické nouze jsou požadována či prováděna konkrétní opatření, jako např.
Nevládní organizace požadují zavedení následujících naléhavých opatření:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klimanotstand na německé Wikipedii.