V tomto článku se chystáme prozkoumat dopad Kolářství na současnou společnost. Kolářství byl klíčovým bodem zájmu a debaty v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. V průběhu let se Kolářství ukázalo být tématem velkého významu a vlivu na životy lidí, které přináší výhody i výzvy pro společnost jako celek. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak Kolářství formoval naše přesvědčení, hodnoty a činy a jak se jeho vliv rozšiřuje na různé aspekty moderního života. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory na Kolářství a zdůrazníme složitost a rozmanitost názorů na toto téma. Stručně řečeno, tento článek nabízí hluboký a vyčerpávající pohled na Kolářství, který se zabývá jeho důležitostí a dopadem na současnou realitu.
Kolářství je téměř zaniklé řemeslo, příbuzné truhlářství a kovářství, částečně také tesařství. Používá z velké části podobné materiály a výrobní technologie. Proto bývali v menších městech koláři ve společném cechu s kováři či zbrojíři.
Kolář (latinsky rotifex nebo currifex, staročesky také koloděj nebo nápravník se zabývá výrobou a údržbou zemědělského nářadí:trakaře, žebřiňáky, násady, hrábě, loukoťových kol a saní.
V minulosti se městský kolář živil především výrobou loukoťových kol a náprav pro vozy a vozíky, protože ty byly od středověku do začátku 20. století hlavním osobním i nákladním dopravním prostředkem.
Vozy se podle stavby a využití dělily na:
Poté nastal úpadek řemesla, které přežívalo jen na vesnicích. V posledních desetiletích lze po dlouhé odmlce zaznamenat snahu o záchranu tohoto řemesla.
V kolářství se používají hlavně tvrdé dřeviny (jasan, javor, dub), také dřevo březové a bukové větve, které lze dobře napařovat a ohýbat. Některé části, jako např. rukojeti k trakaři nebo nápravy vozů, se vyrábějí z přirozeně rostlých křivin (komponenta vyřezaná z normální rovně rostlé fošny by byla "přes dřevo", snáze by praskla).
V minulosti: nebozez, pila, kladivo, projímač, sekery, bradatky, hoblíky, vrtáky,