Kolubarský okruh
V dnešním světě je Kolubarský okruh velmi aktuální a zajímavé téma pro širokou škálu lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo důležitosti dnes, Kolubarský okruh se stal tématem, které nenechává nikoho lhostejným. Od svého vzniku až po dnešní vliv je Kolubarský okruh předmětem hloubkové analýzy odborníků z různých oborů, kteří se snaží lépe porozumět jeho podstatě a jeho dopadu v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších aspektů Kolubarský okruh a jeho důležitost v dnešním světě.
| Kolubarský okruh Kolubarski okrug Колубарски округ | |
|---|---|
 | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Valjevo |
| Souřadnice | 44°16′ s. š., 19°53′ v. d. |
| Rozloha | 2 474 km² |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 154 497 (2022) |
| Hustota zalidnění | 62,4 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Stát |  Srbsko |
| Nadřazený celek | Srbsko |
| Druh celku | okruh |
| Vznik | 1992 |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | RS-09 |
| Telefonní předvolba | 14 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kolubarský okruh (srbsky Kolubarski okrug, cyrilicí Колубарски округ) se nachází na západě centrálního Srbska, se správním centrem ve Valjevu. V roce 2011 zde žilo 174 513 obyvatel. Se svojí rozlohou 2 474 km2 představuje 2,8 % rozlohy Srbské republiky.
Okruh nese název podle řeky Kolubara, která protéká západo-východním směrem přes oblast Kolubarského okruhu. Jižní hranici okruhu představují pohoří Povljen a Maljen. Severní část okruhu (okolo města Ub) je rovinatá, snižuje se postupně k řece Sávě.
Okruhem prochází Železniční trať Bělehrad - Bar, která představuje hlavní železniční spojnici okruhu se zbytkem země. Ve výstavbě je rovněž dálnice, která spojí údolí řeky Kolubary s Bělehradem. Hlavním silničním spojem je nicméně i v současné době tzv. Ibarská magistrála.
V roce 1998 došlo na jihu Kolubarského okruhu k nejsilnějšímu zaznamenanému zemětřesení v historii Srbska o magnitudě 5,5. K dalším silným zemětřesením v Srbsku došlo v letech 1983 a 2010. Jejich epicentra se nacházela několik desítek kilometrů jihovýchodně od tohoto okruhu.
Správní členění
Okruh zahrnuje následující města:
Etnické skupiny
| Národnost | obyvatel |
|---|---|
| Srbové | 166 325 |
| Romové | 4 045 |
| Černohorci | 215 |
| Jugoslávci | 161 |
| Makedonci | 133 |
| Chorvati | 120 |
| Ostatní | 3 514 |
| Celkem | 174 513 |
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolubarský okruh na Wikimedia Commons - Oficiální stránky okruhu
