V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Konference OSN o životním prostředí člověka, které je v posledních letech předmětem mnoha debat a zájmu. Tento článek nabídne kompletní a detailní vizi Konference OSN o životním prostředí člověka od jeho počátků až po jeho dopad na současnou společnost, přes jeho různé projevy. V následujících řádcích rozebereme jeho důsledky a důsledky, stejně jako názory odborníků na toto téma. Nezáleží na tom, zda jste odborníkem na Konference OSN o životním prostředí člověka nebo se jednoduše chcete dozvědět více o tomto tématu, tento článek vám poskytne cenné informace a obohacující pohledy.
Konferenci OSN o životním prostředí člověka se konala ve Stockholmu, ve Švédsku ve dnech 5.-16. června 1972. Konference se konala na základě rozhodnutí Valného shromáždění OSN. Vedením konference pověřil generální tajemník OSN U Thant Maurice Stronga.
Švédsko jako první navrhlo v roce 1968 Ekonomické a sociální radě OSN zorganizování konference OSN, která by se zaměřila na vztahy člověka a prostředí. Konference byla svolána usnesením Valného shromáždění OSN č. 2398 z roku 1969. Přípravy pro konferenci byly rozsáhlé, trvaly 4 roky, bylo zapojeno 115 vlád, a stály více než 30 mil. USD.
Sovětský svaz a další státy Varšavské smlouvy národy bojkotovaly konferenci na protest proti nezačlenění Německé demokratické republiky, která nebyla v té době řádným členem OSN.
Na konferenci samotné, se začaly objevovat rozpory mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi. Čínská delegace se ve svém vystoupení vymezila proti Spojeným státům, vydala 17 bodové memorandum odsuzující politiku USA v Indočíně i jinde na světě. Tento postoj povzbudil další rozvojové země, které tvořily 70 z celkem 122 zemí, které se účastnily. Několik zemí, včetně Pákistánu, Peru a Chile vydalo též prohlášení proti delegaci Spojených států.
Konference se shodla na Deklaraci, která obsahovala 26 principů, které se týkaly životního prostředí a rozvoje a přijala Akční plán s 109 doporučeními a přijala Závěrečnou rezoluci.
Principy Stockholmské deklarace:
Jedním z klíčových problémů, které vyplynuly z konference, je uznání že zmírnění chudoby přispívá k ochraně životního prostředí. Indická předsedkyně vlády Indira Gándhíová ve své klíčové řeči na konferenci vysvětlila spojení mezi ochranou životního prostředí a zmírňováním chudoby.
Někteří argumentují že tato konference a především vědecké konference, které jí předcházely, měly skutečný dopad na environmentální politiku Evropského společenství (které se později stalo Evropskou unií). Například v roce 1973 EU vytvořila ředitelství pro ochranyu životního prostředí a pro ochranu spotřebitele a přijalo první environmentální akční program. Taková zvýšená zájmová a výzkumná spolupráce pravděpodobně připravila cestu pro další porozumění globálnímu oteplování, které vedlo k takovým dohodám, jako je Kjótský protokol a Pařížská dohoda , a dala základ pro moderní ochraně životního prostředí.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku United Nations Conference on the Human Environment na anglické Wikipedii.