V dnešním světě je Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Vinohrady) téma, které nabylo na významu v různých oblastech společnosti. Od politiky po populární kulturu, Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Vinohrady) upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho dopad se odrazil v akademických diskusích, politických debatách a v každodenním životě lidí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Vinohrady) a jak utvářel a proměňoval způsob, jakým žijeme, přemýšlíme a jak se vztahujeme ke světu kolem nás.
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně v Praze na Vinohradech | |
---|---|
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze-Vinohradech | |
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Čtvrť | Vinohrady |
Souřadnice | 50°4′40,93″ s. š., 14°27′2,71″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | česká římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | pražská |
Vikariát | III. pražský |
Farnost | Nejsvětějšího srdce Páně Praha-Vinohrady |
Status | farní kostel |
Užívání | užíván |
Zasvěcení | Nejsvětější Srdce Ježíšovo |
Datum posvěcení | 8. května 1932 |
Světitel | kardinál Karel Kašpar |
Architektonický popis | |
Architekt | Jože Plečnik |
Stavební sloh | moderní architektura |
Typ stavby | kostel |
Výstavba | 1928–1932 |
Specifikace | |
Délka | 38 m |
Šířka | 26 m |
Výška | věž: 42 m |
Další informace | |
Adresa | náměstí Jiřího z Poděbrad, Praha 3-Vinohrady |
Ulice | náměstí Jiřího z Poděbrad |
Oficiální web | Srdcepane.cz |
Kód památky | 40253/1-1332 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v pražské čtvrti Vinohrady je římskokatolický farní kostel postavený v modernistickém slohu v letech 1928 až 1932. Nachází se na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze poblíž stejnojmenné stanice metra.
První idea stavby chrámu na Vinohradech zasvěceného Nejsvětějšímu Srdci Páně vznikla již roku 1884, kdy na něj ženský spolek Jednota sv. Elišky zahájil finanční sbírku. Dalším krokem byl urbanistický plán městské čtvrti Královské Vinohrady, který při překotném nárůstu měšťanských domů v letech 1919 až 1922 zohlednil situaci obřadů v již přeplněném kostele sv. Ludmily. K realizaci projektu byl vyzván slovinský architekt Jože Plečnik po svém nástupu do funkce hlavního architekta Pražského hradu. První Plečnikův projekt předpokládal, že chrám bude obklopen antikizujícím sloupovím.
Kostel stojí v Městské památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice. V roce 2010 byl zařazen mezi národní kulturní památky a v roce 2014 byl radnicí Prahy 3, Ministerstvem kultury České republiky a Slovinskou republikou navržen na zápis na seznam Světového dědictví.
Monumentální moderní stavba z režných cihel v železobetonovém skeletu byla realizována v letech 1928 až 1932 podle projektu Jože Plečnika. Neobvyklý tvar stavby byl inspirován Noemovou archou a královskou symbolikou (např. fasáda s vystupujícími kameny symbolizuje královský hermelín, báň na vrcholu věže královské jablko). V široké hlavní věži kostela (výška 42 metrů) jsou umístěny kulaté hodiny o průměru 7,6 metru, které tak jsou největší v Česku. Během druhé světové války bylo šest zvonů z věže roztaveno pro výrobu zbraní. V roce 1992 byly navráceny dvě kopie. Západní průčelí kostela zdobí tři sochy (Dobrý pastýř, Madona s Ježíškem a Orantka) od Bedřicha Stefana.
Interiér kostela z neomítnutých ušlechtilých cihel (13 metrů vysoký) má kazetový strop. Nad oltářem je umístěna zlacená socha Ježíše Krista z lipového dřeva (výška 3,15 m). Po bocích stojí šest patronů české země (sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka, sv. Vojtěch, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Prokop) od Damiana Pešana. Varhany byly postaveny v roce 1936 Josefem Melzerem. Obrazy křížové cesty namaloval František Doubek. Barevnou výzdobu oken s motivem Srdce Páně navrhl Karel Svolinský. Šikmé chodníky vedou okolo hodin až na vrchol věže, ta není běžně přístupná veřejnosti. V podzemí kostela je kaple s valenou klenbou.
V roce 2018 byl v kostele instalován nový kamenný oltář, který se od Plečnikova zcela pravoúhlého interiéru liší svým oválným tvarem. Oltář je umístěn čelem k lidu; nahradil provizorní oltář z roku 1992. Na návrh architektů Josefa Pleskota a Norberta Schmidta byl zhotoven z jednoho kusu bílého Carrarského mramoru, který sochař Petr Váňa umístil do geometrického středu stavby. Obsahuje ostatek svaté Markéty Marie Alacoque, která patří mezi iniciátory úcty k Nejsvětějšímu Srdci Páně. Byl posvěcen 24. listopadu 2018 a uhrazen ze sbírky mezi farníky. Oba architekti jej navrhli bez nároku na honorář.