Kozácký hetmanát
V dnešním světě je Kozácký hetmanát téma, které má velký význam a zajímá velké množství lidí. S rozvojem technologií a globalizací se Kozácký hetmanát stal ústředním tématem v mnoha aspektech každodenního života. Ať už v pracovní, akademické, sociální nebo osobní sféře, Kozácký hetmanát hraje zásadní roli ve vývoji a vývoji společnosti. V průběhu historie byl Kozácký hetmanát předmětem studia a debat, což přispělo k obohacení a rozšíření znalostí o tomto aspektu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Kozácký hetmanát a analyzujeme jeho dopad v různých oblastech, stejně jako vyhlídky do budoucna.
| Kozácký hetmanát Військо Запорозьке (Vijsko Zaporozke)
| |||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||
Vznik
|
1648 – během protipolského povstání Bohdana Chmelnického
| ||||||||||||
Zánik
|
1764 – zrušení autonomie hetmanátu carevnou Kateřinou II.
| ||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||
| |||||||||||||
Kozácký hetmanát (ukrajinsky Гетьманщина, Hetmanščyna), dobově zvaný Záporožské vojsko (ukrajinsky Військо Запорозьке, Vijsko Zaporozke, latinsky Exercitus Zaporoviensis), běžně také záporožský hetmanát, byl v letech 1648–1764 polonezávislý státní útvar záporožských kozáků na území dnešní Ukrajiny.
Historie
Byl založen roku 1648 hejtmanem Bohdanem Chmelnickým, během jeho povstání probíhajícího letech 1648 až 1657 na východních územích Polsko-litevské unie, a již roku 1654 začleněn pod ochranu (vojensko-politickou nadvládu) Ruského carství, aby tak kozáci získali mocného spojence v těžkých bojích proti Rzeczi pospolité. Kompromisní andrušovské příměří (1667) ukončilo polsko-ukrajinsko-ruskou válku, ale rozdělilo území Hetmanátu podél toku Dněpru, přičemž autonomní část pod ruskou vládou zůstala pouze na levém (východním) břehu řeky (s cípem země kolem Kyjeva na pravém břehu).
Kozácká autonomie byla roku 1708 carem Petrem Velikým podstatně omezena, jako trest za „zradu“ hejtmana Ivana Mazepy, jenž se pokusil ve spojenectví se Švédskem odtrhnout od Moskvy a nakonec skončila rokem 1764, kdy byli kozáci poraženi ruskými vojsky a institut hejtmanství úplně zrušen carevnou Kateřinou II. Území bylo následně přímo začleněno do Ruska jako Maloruská gubernie.
Uvnitř autonomního Hetmanátu, v jeho jižní části, bylo ještě území tzv. Záporožské Siči, podléhající přímo hejtmanovi, resp. spadající pod vrchní společnou rusko-polskou správu a jinak se řídící vlastním pořádkem. Roku 1775 byla Ruskem definitivně dobyta a zrušena i tato samosprávná entita; hlavním podnětem tu byla výrazná podpora záporožských kozáků Pugačovovu povstání. Zbylí kozáci, kteří se nechtěli podřídit ruským pořádkům, zejména zaváděnému nevolnictví, utekli na západ do delty Dunaje na území Osmanské říše, kde založili Zadunajskou Sič, jež se stala tureckým vazalem. (Tato Sič pak zanikla roku 1828, když se tamní kozáci připojili k ruské armádě během osmé, resp. deváté rusko-turecké války.)
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kozácký hetmanát na Wikimedia Commons
