V tomto článku se budeme věnovat problematice Kulturní dědictví z různých úhlů pohledu s cílem nabídnout komplexní a kompletní vizi této záležitosti. Prozkoumáme jeho historii, jeho důsledky v dnešní společnosti, pokroky a výzvy, které se kolem něj objevily, a také názory odborníků a názorových vůdců na toto téma. Kulturní dědictví je téma, které vyvolalo velký zájem a debatu v různých oblastech, takže je zásadní ponořit se do jeho pochopení a analýzy, abychom o něm měli širší a obohacující představu. Prostřednictvím tohoto článku hodláme nabídnout podrobný a rigorózní přístup k Kulturní dědictví se záměrem přispět k poznání a reflexi tohoto tématu.
První banka ve Philadelphii v USA
Kulturní dědictví je souhrn kulturních statků světa nebo některé společnosti či kultury. Je nedílnou součástí kultury a důležitou, v některých případech jedinečnou součástí kulturního života lidské společnosti. Lze je definovat jako konfiguraci kulturních prvků, … jež jsou jako trvalé kolektivní vlastnictví a všeobecně sdílený výsledek materiální a duchovní činnosti členů určité kultury předávány následujícím pokolením jako specifický typ dědictví.[1]
Jednodušeji řečeno, kulturní dědictví je vše, co člověk v minulosti vytvořil a co mělo vliv na rozvoj kultury a vykazuje to jistou kulturní a památkovou hodnotu.[2]
Kulturní dědictví můžeme rozdělit na materiální a nemateriální. Nemateriální zahrnuje vše, co nemá hmotnou podstatu, předává se z generace na generaci a může se měnit v závislosti na vnějším prostředí. Řadíme sem:
Materiální kulturní dědictví zahrnuje památky a jiné hmotné výtvory člověka. Patří sem architektura, sochařství, malířství a grafika, užité umění (např. keramika či sklářství), nebo také literární díla, oblečení, vynálezy či pokrmy.
Kulturní dědictví lze rozdělit i následovně:
památníky (architektonická, sochařská či malířská díla mající výjimečnou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy)
skupiny budov (mající z důvodu své architektury či umístění v krajině výjimečnou hodnotu, z hlediska dějin, umění či vědy)
lokality (výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů).[4]
Nejvýznamnější památky kulturního dědictví se zařazují na seznam světového dědictvíUNESCO.
V České republice to jsou tyto:
Kulturní dědictví nám zpřístupňují různé kulturní zařízení a akce, nejčastěji to jsou muzea, galerie nebo divadla.
Význam kulturního dědictví
Kulturní dědictví má pro nás několik základních významů.
Význam historický, vzdělávací, kdy kulturní památky odkazují na minulost, historii a vývoj kultury
Význam společenský, kdy kultura a kulturní dědictví hraje významnou úlohu v našem životě (každý si občas zajde do divadla nebo do muzea);
Význam kultivační, kdy kultura včetně kulturního dědictví přispívá k osobnostnímu rozvoji člověka
Význam identifikační, kdy určuje specifický ráz jednotlivých prostředí a tím i národní identitu
Význam ekonomický, kdy kulturní dědictví je zdrojem příjmů a to především díky cestovnímu ruchu
Význam reprezentativní, kdy prokazuje přínos dané společnosti (např. v podobě marketingového využití, či tvorby pracovních míst) kdy reprezentuje její prostředí a dostává zpětnou vazbu v podobě respektu a porozumění
Význam integrační, kdy pomáhá jedincům začlenit se do společnosti.[5]
Reference
↑Patočka J., Heřmanová E. Lokální a regionální kultura v České republice: kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. 1. vydání. Praha: ASPI, 2008. 199 s. ISBN978-80-7357-347-8
↑Horák P., Nejedlý V. Základní pojmy v péči o kulturní dědictví. 1. vydání. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2013. 52 s. ISBN978-80-7395-717-9
↑Kučová V. Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO. 1. Vydání. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2009. 199 s. ISBN978-80-87104-52-1
↑Beneš J. Základy muzeologie. 1. vydání. Opava: Open education & Sciences, 1997. 179 s. ISBN80-901974-3-4
_(07).jpg)
Obrázky, zvuky či videa k tématu kulturní dědictví na Wikimedia Commons 
