Lýza
V dnešním světě se Lýza stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra populace. S pokrokem technologií a globalizací se Lýza stal důležitým prvkem v každodenním životě lidí a ovlivňuje vše od způsobu komunikace až po způsob, jakým provádějí své obchodní transakce. Význam Lýza přesáhl hranice a stal se tématem debat v různých oblastech, generuje protichůdné názory a klade na stůl potřebu zamyslet se nad jeho důsledky v dnešní společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a studie na Lýza, abychom porozuměli jeho dopadu a relevanci dnes.
Lýza (lyze, z řec. lysis – rozpouštění) je rozklad či destrukce, a to nejčastěji smrt buněk v důsledku rozpadu jejich vnější membrány.
Druhy lýzy
Nejčastěji se používá jako přípona k určitým biologickým termínům, jako je:
- cytolýza – osmotický příjem vody buňkou z okolního hypotonika
- hemolýza – rozklad červených krvinek
- plazmolýza – popraskání buňky v hypertoniku
- autolýza – samovolný rozklad (např. proteinů v průběhu dekompozice).
- hydrolýza – Hydrolýza je rozkladná reakce, při které se spotřebovává voda (při každém kroku jedna molekula); např. celulóza se při hydrolýze štěpí na kratší řetězce – až na monomery. Patří do skupiny solvolytických reakcí.
- trombolýza neboli fibrinolýza je proces rozpadu krevní sraženiny (trombu).
Lytický cyklus u virů je takový, při němž viry způsobují destrukci buňky.
Odkazy
Literatura
- Midgley, R. et al. (1993): Rodinná encyklopedie zdraví, nakl. Gemini, spol. s.r.o., Praha, z anglického originálu
