Ludvík Masaryk
V dnešním světě je Ludvík Masaryk téma, které získalo velký význam v různých oblastech společnosti. Postupem času se Ludvík Masaryk ukázal jako základní součást rozhodování a rozvoje různých aspektů každodenního života. Jeho dopad je tak významný, že stále více lidí hledá informace a analýzy o Ludvík Masaryk, aby pochopili jeho důležitost a to, jak ovlivňuje jejich životy. V tomto článku důkladně prozkoumáme dnešní roli Ludvík Masaryk, jeho vývoj v čase a jeho dopad na společnost.
| Ludvík Masaryk | |
|---|---|
 Ludvík Masaryk | |
| Narození | 17. srpna 1854 Hodonín  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 15. února 1914 (ve věku 59 let) Portorož  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Terst |
| Povolání | vydavatel, hoteliér a tiskař |
| Rodiče | Josef Masaryk a Terezie Masaryková |
| Příbuzní | Tomáš Garrigue Masaryk (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| matka | Terezie Masaryková |
|---|---|
| bratr | Tomáš Garrigue Masaryk |
| švagrová | Charlotta Garrigue Masaryková |
| synovec | Herbert Masaryk |
| synovec | Jan Masaryk |
| neteř | Alice Masaryková |
| neteř | Olga Masaryková |
Ludvík Masaryk (17. srpna 1854 Hodonín – 15. února 1914 Portorož) byl český knihtiskař, nakladatel, kavárník, hoteliér a bratr T. G. Masaryka
Život
Narodil se v Hodoníně v rodině kočího Josefa Masaryka a jeho ženy Terezie roz. Kropáčkové. Vyrůstal s dalšími dvěma staršími sourozenci, budoucím československým presidentem Tomášem a Martinem. Po absolvování základního vzdělání krátce studoval ve Vídni, studia však opustil, vyučil se sazečem a od konce 1877 pracoval v brněnské tiskárně "Josef Groák". V roce 1878 byl mobilizován a účastnil se vojenského tažení do Bosny a Hercegoviny. Po návratu si v roce 1880 otevřel v Hustopečích vlastní tiskárnu, jejíž další rozvoj finančně podpořil jeho bratr Tomáš. Po čase však Ludvík přenesl těžiště svého působení do Prahy a roku 1886 otevřel moravskou vinárnu s dodávkami vlastního vína, nejprve v Palackého, od roku 1889 ve Vodičkově ulici. Zprvu z ní vytvořil debatní středisko umělců, spisovatelů, novinářů a vědců, kde její interiér vyzdobili nástěnnými obrazy Mikoláš Aleš a Hanuš Schwaiger. V roce 1898 se oženil s Alžbětou Chvátalovou. Podnik však v 90. letech 19. století několikrát změnil působiště a přes opakovanou finanční výpomoc Tomáše Masaryka postupně upadal, až zanikl. Tiskárnu v Hustopečích převzal již v roce 1890 Wilhelm Seidel a roku 1894 prodal Ludvík i svůj hustopečský dům a vinici. Roku 1900 opustil i Prahu a byl pak mj. hostinským v Brně a hoteliérem na Istrii. Zemřel v roce 1914 ve slovinské Portoroži po mozkové mrtvici a byl pohřben v Terstu.
Jeho dcera Ludmila (Lidmila, 1890–1985) se provdala za československého diplomata Jaroslava Lípu (1886–1966).
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Hodonín
- ↑ Matriční záznam o sňatku Ludvíka Masaryka s Alžbětou Chvátalovou farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Alžběty Chvátalové farnosti při kostele sv.sv. Petra na Poříčí v Praze
- ↑ Matrika sign. 6926, poř. č. 10922, ukl. č. 10282, sn. 46 . SOA Hradec Králové . Dostupné online.
- ↑ Zapomenuté osudy nejbližších členů rodiny prezidenta T. G. Masaryka . Bejvávalo.cz, 2021-05-19 . Dostupné online.
