V níže uvedeném článku se budeme věnovat tématu Luna 23, které je předmětem zájmu a debat v různých sférách společnosti. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Luna 23 předmětem mnoha interpretací a názorů, což vytvořilo široké pole studia a výzkumu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty obklopující Luna 23, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a nabídneme komplexní pohled na jeho důležitost v dnešním světě.
| Luna 23 | |
|---|---|
| COSPAR | 1974-084A |
| Start | 28. října 1974 14:30:32 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur |
| Nosná raketa | Proton K/D |
| Stav objektu | přistál na Měsíci |
| Zánik | Přistání |
| Zánik | 6. listopadu 1974 5:37:00 UT |
| Provozovatel | SSSR |
| Výrobce | SSSR, OKB Lavočkina |
| Druh | Program Luna |
| Hmotnost | 5600 kg |
| Parametry dráhy | |
| Apoapsida | 104 km |
| Periapsida | 94 km |
| Sklon dráhy | 138° |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luna 23 (rusky Луна 23) byla další automatická meziplanetární sonda ze Sovětského svazu, z programu Luna, která v roce 1974 sice dokázala přistát na Měsíci, ale pro poruchu neodebrala vzorky horniny a na Měsíci zůstala nečinná. V katalogu COSPAR byla později označena jako 1974-084A.[1] Někdy byla označována jako Luník 23.
Použitý typ E-8-5M (výr. č. 410) byl vyroben v konstrukčním středisku OKB Lavočkina, což je dnešní NPO Lavočkina v Chimkách.[2] Oproti předchozím sondám byl vylepšený. Byl tvořen ze dvou hlavních částí, přistávacího a startovacího (návratového) modulu. Hmotnost při startu udána 5600 kg, samotná část na Měsíci 1900 kg. Měla mj.vrtné zařízení určené k odběru vzorku horniny z hloubky až 2,5 metru.
Start nosné rakety Proton K/D se sondou byl odpoledne 28. října 1974 z kosmodromu Bajkonur. Nejprve byla vynesena na nízkou oběžnou dráhu nad Zemí (též uváděna jako parkovací) a z ní pomocí nosné rakety pokračovala v letu směrem k Měsíci. Během přeletu byla provedena 31. října korekce dráhy a 2. listopadu 1974 se sonda dostala na oběžnou dráhu Měsíce ve výši 94-104 km nad jejím povrchem. Poté byla její dráha pokyny ze Země dvakrát upravena. Dne 6. listopadu sonda přistála v oblasti Mare Crisium. Přistání nebylo zcela úspěšné, vrtné zařízení se stalo nefunkčním a protože k odběru vzorků nemohlo dojít, byla sonda ponechána na místě. Několik dní byly v činnosti některé z měřicích přístrojů a data odeslána na Zemi.[3] Z fotografií pořízených sondou LRO je zřejmé, že se sonda při přistání převrátila na bok, což byla příčina neúspěchu mise.[4]