Mílové právo
V dnešní době je Mílové právo tématem velkého významu v dnešní společnosti. Vliv Mílové právo se rozšířil do všech oblastí života, od politiky po populární kulturu. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Mílové právo a jeho vliv na naše životy. Od jeho počátků až po jeho současný dopad budeme analyzovat, jak Mílové právo formoval svět, ve kterém žijeme. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy na Mílové právo a jak se vyvíjel v průběhu času. Bezpochyby je Mílové právo i dnes předmětem diskusí a zájmu a je zásadní pochopit jeho důsledky v našich životech.
Mílové právo bylo jedno ze středověkých městských privilegií, jehož cílem bylo chránit městské podnikání. Stejně jako ostatní městská práva je udílel panovník v případě královských měst, či majitel, pokud šlo o město poddanské.
Charakteristika
Toto právo zaručovalo monopol řemeslníků sdružených v cechu na provozování a prodej svých výrobků či služeb (např. pohostinství) nejen uvnitř městských hradeb, ale také v okruhu přibližně jedné míle kolem města, přičemž vzdálenost se počítala od městských příkopů. Tato vzdálenost venkovanům umožňovala absolvovat cestu na městský trh a zpět během jednoho dne. Na českém území je nejstarší mílové právo známé z roku 1224, kdy ho král Přemysl Otakar I. udělil Opavě. Z českých měst získala mílové právo jako první Polička.
Historie
Nejstarší mílová práva byla zaměřena proti venkovským krčmám a na konci třináctého století začala zahrnovat také zákazy vaření piva, a postupně docházelo k rozšiřování embarga na další vesnické služby a řemesla. K rozsáhlému šíření mílového práva docházelo až v době vlády Lucemburků. Odhaduje se, že okolo roku 1300 tvořily mílovým právem chráněné obvody přibližně třetinu území českého státu. Zákazy venkovské výroby směřovaly k potlačení konkurence, která by mohla poškozovat výrobu ve městech. Vzhledem k potřebě řemeslnické práce na venkově však některá privilegia obsahovala výjimky, například pro venkovské kováře.
Města vybavená mílovým právem se svým vlivem snažila omezovat rozvoj sousedních sídel, a mohlo docházet až k vzájemným sporům. Doložené je působení města Mostu, jenž důsledně kontroloval menší sídla Kopisty, Jiřetín a Jezeří, která disponovala drobnými výjimkami z mosteckého mílového práva. Most také pravděpodobně vedl spor s Chomutovem, protože jejich mílová práva se překrývala.
Reference
- ↑ a b c d ŽEMLIČKA, Josef. Království v pohybu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 672 s. (Česká historie). ISBN 978-80-7422-333-4. Kapitola Potřeby a starosti města, s. 257–265.
