Madridská konference
V tomto článku prozkoumáme fascinující historii Madridská konference, tématu, které zaujalo lidi všech věkových kategorií a prostředí. Od svých počátků až po svou relevanci dnes hraje Madridská konference klíčovou roli ve společnosti a kultuře. V průběhu let podnítil debaty, vyvolal vášně a vyvíjel se mnoha způsoby. Budeme analyzovat jeho dopad v různých oblastech a jeho vliv na každodenní život. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy související s Madridská konference, od odborných názorů až po osobní zkušenosti těch, kterých se tento fenomén dotkl. Nakonec si tento článek klade za cíl nabídnout komplexní a obohacující vizi Madridská konference a zve čtenáře k zamyšlení, otázkám a ocenění jeho komplexnosti.
Madridská konference byla třídenní mírová konference pořádaná ve španělském Madridu pod patronací Spojených států a Sovětského svazu. Začala 30. října 1991 a zúčastnili se jí ministři zahraničí a čelní představitelé všech států Blízkého východu. Jednalo se o raný pokus mezinárodního společenství o nastartování mírového procesu prostřednictvím vyjednávání Izraele, arabských zemí (Sýrie, Libanon, Jordánsko) a palestinských Arabů. Krátce po Válce v Zálivu zformuloval americký prezident George H. W. Bush a jeho ministr zahraničí James Baker rámec plánů, který spolu se Sovětským svazem rozšířili ve zvací dopis pro Izrael, Sýrii, Libanon, Jordánsko a palestinské Araby. Cílem konference bylo popostrčit bilaterální jednání mezi Izraelci a palestinskými Araby a stejně tak multilaterální jednání mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy.
I přesto, že samotná konference neměla bezprostředně žádný hmatatelný důsledek, do budoucna znamenala prolomení ledů a následující nová izraelská vláda Jicchaka Rabina tak měla lepší možnost pro jednání. Jicchak Šamir, který byl v době konference izraelským premiérem zpětně přiznal, že žádné ze zmiňovaných ústupků nemyslel vážně a pokoušel se tak pouze získat čas. Krátce po Madridské konference se mírový proces úplně zastavil, a to až do následujících izraelských parlamentních voleb a do jmenování Rabinovy vlády v roce 1992.
K prvním multilaterálním jednáním došlo již téhož roku v Moskvě a mnoha dalších evropských a blízkovýchodních městech. Mezi řešené problémy patřili uprchlíci, zdroje vody, zbrojení, ekonomický rozvoj, atp. Bilaterální jednání se konala hlavně ve Washingtonu a později tajně v Norsku. Právě tato multilaterální jednání nakonec vedla k uzavření Mírové dohody z Osla.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Madrid Conference of 1991 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d KRUPP, Michael. Sionismus a Stát Izrael. Praha: Vyšehrad, 1999. ISBN 80-7257-740-9. S. 186. Dále jen: Sionismus a Stát Izrael.
- ↑ a b c d e ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 184–185.
- ↑ Sionismus a Stát Izrael. S. 187
- ↑ Sionismus a Stát Izrael. S. 190
