V dnešní době se Makariv stalo tématem velkého významu v dnešní společnosti. Svým dopadem zasahuje do různých oblastí a vzbudil velký zájem ve veřejném mínění i v akademické a odborné sféře. V tomto článku důkladně prozkoumáme Makariv a jeho vliv na různé aspekty našeho každodenního života. Od jeho počátků až po jeho vývoj v průběhu času, včetně jeho dopadu na kulturu, ekonomiku a politiku, budeme analyzovat, jak Makariv poznamenala před a po v naší společnosti. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy a názory, které existují kolem Makariv, a jak tyto utvářely naše chápání a vnímání tohoto tématu. Připravte se na cestu objevování a introspekce kolem Makariv!
Makariv Макарів | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 50°27′53″ s. š., 29°48′26″ v. d. |
Nadmořská výška | 168 m n. m. |
Stát | Ukrajina |
Oblast | Kyjevská |
Rajón | Bučský |
Makariv | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 62,8 km² |
Počet obyvatel | 9 836 (2019) |
Hustota zalidnění | 156,7 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1506 |
Telefonní předvolba | 4578 |
PSČ | 08002 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Makariv (ukrajinsky Макарів, rusky Макаров – Makarov) je sídlo městského typu v Kyjevské oblasti na Ukrajině. Je součástí Bučského rajónu a k roku 2012 v něm žilo přes deset tisíc obyvatel.
Makariv leží na levém, severozápadním břehu Zdvyže, pravého přítoku Teterivu v povodí Dněpru. Od Kyjeva, hlavního města Ukrajiny a správního střediska oblasti, je vzdálen přibližně šedesát kilometrů východně.
Jižně od měst prochází dálnice M 06 z Kyjeva do Žytomyru.
Archeologické nálezy slovanského osídlení oblasti v podobě keramiky a kovů se dochovaly od 9. století. Stabilní sídlo Makariv bylo založeno v roce 1506 a pojmenované podle svého zakladatele Makara. Opevněné sídlo typu hradu bylo založeno pravděpodobně až v závěru 16. století, zbořeno během 18.–19. století a v nové době zcela srovnáno se zemí. Rozvoj pravoslavného náboženství a slovanské kultury je spojen se jménem Dmitrije Rostovského (Danila Savyče Tuptala) (1651–1709), pravoslavného mnicha, teologa a spisovatele, metropolity jaroslavské a rostovské eparchie.
Od roku 1923 do roku 2020 byl Makariv střediskem Makarivského rajónu. Za druhé světové války byl Makariv od 10. července 1941 do 8. listopadu 1943 obsazen německou armádou.
Status sídla městského typu má Makariv od roku 1956.
Během Kyjevské ofenzívy v rámci ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 byla u Makarivu podle ukrajinského prohlášení 28. února zničena kolona ruské vojenské techniky a dle prohlášení Vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny Valerije Zalužného dne 2. března jej dobyly zpět ukrajinské jednotky. Většina památek a infrastruktura města byly během dvou týdnů měsíce března 2022 zničeny. Podle prohlášení starosty ze dne 8. dubna 2022 se našla těla 132 popravených civilistů a obec je ze 40̥ procent zničená.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Makariw na německé Wikipedii. (s aktualizací)