Maksym Hryva
V dnešním světě se Maksym Hryva stal tématem zájmu a diskuzí mnoha lidí. Ať už kvůli svému významu v dnešní společnosti, jeho dopadu na svět práce nebo jeho důležitosti v každodenním životě lidí, Maksym Hryva je téma, které nenechává nikoho lhostejným. V průběhu let se o Maksym Hryva a jeho důsledcích diskutovalo, což vyvolalo protichůdné názory a rostoucí zájem o pochopení jeho dopadu v různých oblastech. V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Maksym Hryva a jeho různé aspekty, analyzujeme jeho význam, důležitost a možné důsledky v budoucnu.
| Maksym Hryva | |
|---|---|
| Narození | 20. února 1893 Černihivský rajón |
| Úmrtí | 19. června 1931 (ve věku 38 let) |
| Příčina úmrtí | tuberkulóza |
| Povolání | spisovatel a básník |
| Politická příslušnost | Organizace ukrajinských nacionalistů |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Maksym Hryva (Maksym Zahryvnyj, ukrajinsky Максим Грива; 20. února 1893 – 19. června 1931) byl ukrajinský básník, prozaik, publicista; člen Pražské básnické školy.
Život
Narodil se v Černihivské oblasti. Bojoval v řadach armády UNR. V roce 1922 odešel do polského internačního táboru v Kališi, kde se publikoval v časopise „Veselka“. Krátce na to přijel do Prahy, aby zde zahájil studia v Ukrajinském pedagogickém institutu. Od roku 1924 byl v poděbradském spolku ukrajinských spisovatelů „Kult“. Zemřel roku 1931 na tuberkulózu.
Tvorba
Maksym Hryva psal hlavně poezii a intimní a občanskou lyriku. S dalšími autory Pražské básnické školy (např. s Malanjukem) jej sbližují historické motivy v jeho tvorbě, kde oslavuje slavnou ukrajinskou minulost. V krátkých prózách prostupuje Hryvův sklon k satiře, v pozdějších dílech se objevuje předtucha předčasné smrti.
Doposud nebyla vydána žádná sbírka M. Hryvy, jeho dílo je roztroušeno po časopisech. V roce 2001 vydal lvovský časopis „Dzvin“ (č.4) výběr básníkových próz a básní.
