V současné době se Maréja stalo tématem velkého zájmu mnoha lidí po celém světě. Ať už mluvíme o Maréja v kontextu politiky, technologie, historie nebo dokonce každodenního života, je nepopiratelné, že toto téma upoutalo pozornost širokého publika. V tomto článku podrobně prozkoumáme a analyzujeme různé aspekty Maréja s cílem poskytnout komplexní a podrobný pohled na toto téma. Tento článek se snaží osvětlit Maréja a nabídnout obohacující perspektivu pro všechny, kdo se zajímají hlouběji do tohoto fascinujícího tématu, od jeho počátků až po jeho aktuální současnost, přes jeho důsledky a možný budoucí vývoj.
| Maréja | |
|---|---|
| Žánr | opera |
| Skladatel | Jaroslav Vogel |
| Libretista | Jaroslav Vogel |
| Počet dějství | 1 |
| Originální jazyk | čeština |
| Literární předloha | Antonio Beltramelli: Marèja |
| Datum vzniku | 1922 |
| Premiéra | 22. září 1923, Olomouc, České divadlo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maréja je jednoaktová opera českého skladatele Jaroslava Vogla na vlastní libreto podle stejnojmenné povídky italského spisovatele Antonia Beltramelliho. Je to Voglova první opera a byla napsána roku 1922. Následujícího roku byla provedena v olomouckém českém divadle jako první opera, která měla v tomto divadle svou premiéru.
Hlavní hrdinka opery, jež se odehrává ve vesnici v italské Romagni, je dcerou slepého otce, pastýře. Čistá dívka upoutá pozornost zvířeckého honáka jménem Iesò di Lenda a ten ji zneuctí. Dívka před vesnicí neunese svou pohanu a spáchá sebevraždu tím, že se utopí v moři. Pozdní lítost dožene zlosyna k sebevraždě. Tento veristický námět zhudebnil Vogel zejména podle italských vzorů: pozdního Verdiho, Pucciniho (Madame Butterfly) a také nejvlivnějšího díla středoevropského verismu, d'Albertovy Nížiny.
Po olomoucké premiéře (dirigent: Karel Nedbal, režie: Bohuš Vilím), jež vyvolala značný zájem, byla uvedena ještě v divadle v Moravské Ostravě (premiéra 3. listopadu 1925), v plzeňském divadle a Zemském divadle v Brně (premiéra 10. března 1928).