V článku s názvem Marhaník granátový plně prozkoumáme toto fascinující téma/osobu/datum, které v průběhu let upoutalo pozornost mnoha lidí. Od svého vlivu na společnost až po vliv na populární kulturu, Marhaník granátový zanechal nesmazatelnou stopu v historii. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy prozkoumáme nejrelevantnější a nejkontroverznější aspekty Marhaník granátový a nabídneme jedinečný a obohacující pohled na tento fenomén/osobu/datum. Připojte se k nám na této cestě objevování a učení, která nás nepochybně povede k lepšímu pochopení a ocenění důležitosti Marhaník granátový v dnešním světě.
Marhaník granátový | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | myrtotvaré (Myrtales) |
Čeleď | kyprejovité (Lythraceae) |
Rod | marhaník (Punica) |
Binomické jméno | |
Punica granatum L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marhaník granátový (Punica granatum), česky též granátovník obecný, je menší strom rostoucí hlavně ve Středomoří. Rostlina má výrazné červené květy. Plodem marhaníku obecného je granátové jablko.
Marhaník pochází původně z malého ostrova Sokotra u pobřeží Somálska, kde byl endemitem. Odtud jej lidé rozšířili přes Írán do celého Středomoří,[zdroj?] kde je odedávna symbolem plodnosti. Rostlina byla známá také jako léčivo. Traduje se, že kůra kořenů a slupka plodu pomáhala proti tasemnici.
Marhaník lze pěstovat jako hrnkovou rostlinu. Semena se zasévají do květináčů naplněných směsí zeminy a písku. Ke klíčení potřebují semena teplotu 20 až 25 stupňů. Teprve poté, co se malé rostliny přesadí do větších květináčů, mohou být na chladnějším místě.