Martin Bošňák

V dnešním světě je Martin Bošňák téma, které získalo velký význam díky svému dopadu na různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku až po dopad na současnou společnost byl Martin Bošňák předmětem studia a debat odborníků z různých oborů. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Martin Bošňák, od jeho vývoje v průběhu času až po jeho vliv na populární kulturu. Kromě toho budeme analyzovat roli, kterou hraje Martin Bošňák v dnešních životech lidí, a její projekci do budoucnosti.

Martin Bošňák
Narození1500
Úmrtí7. září 1566 (ve věku 65–66 let)
Szigetvár
Povoláníbásník a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Martin Bošňák (též Marek Mathias Bosnijak de Rudnijak, nebo Bosnijak de Rudnijak, či pomaďarštěně Bosnyák de Rudnyák; kolem roku 15007. září 1566, Szigetvár, Uhersko) byl slovenský[zdroj?] básník a bojovník proti Turkům.

Život

Podle archivních dokumentů byl Bošňák básníkem, který vystupoval pod pseudonymem Martin. Jeho předkové pocházeli z dnešní Bosny, odkud v 2. polovině 15. století odešli před Turky na území dnešního Maďarska přes Slavonii. To, že jde o Slavonii, prokazuje uznání dávných výsad rodu, které jim udělil panovník Ludvík II. v roce 1521 právě ve Slavonii.

Bošňák se zúčastnil několika bitev proti Turkům a za své zásluhy byl králem štědře odměňován. Zúčastnil se bojů proti Janu Zápolskému. Na podzim roku 1529 se vyznamenal v Bitvě u Vídně, v roce 1541 se v bitvě u Székesfehérváru dostal do tureckého zajetí, odkud utekl. V roce 1549 byl účastníkem výpravy krále Ferdinanda proti Matějovi Bašovi, správci Muráňského hradu. Podle této události také Bosňák napsal Píseň o Muráňském hradu. Sám Bosňák se později stal velitelem na zámku v Bábolcsi (Maďarsko). Oženil se s Magdalenou Földesovou, dcerou Jana Földese.

7. září 1566 padl při obraně Szigetváru po boku Mikuláše Zrínského.

Dílo

  • Píseň o zámku muránském
  • Píseň o sigetském zámku

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martin Bošňák na slovenské Wikipedii.

Prameny

  • Archív rodu Bosnyák (orig. Bosnijak)
  • HHStA Wien
  • Majetkové listiny k Magyarbélu (Veľkému Bielu) 1544 – 1567
  • knihy rozličných maďarských autorov
  • Genealogická štúdia rodu – PhDr. P. Vítek

Externí odkazy