V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Megalitické chrámy na Maltě a budeme se zabývat jeho významy, původy, dopadem na dnešní společnost a jeho významem v různých oblastech. Megalitické chrámy na Maltě je předmětem studia a debat po celá desetiletí a jeho přítomnost v našem každodenním životě nabývá na významu. Od svého vlivu na populární kulturu až po vliv na technologie, Megalitické chrámy na Maltě zanechal svou stopu v historii a nadále hraje klíčovou roli ve způsobu, jakým vnímáme svět kolem nás. V tomto článku budeme podrobně analyzovat různé aspekty související s Megalitické chrámy na Maltě s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto velmi relevantního tématu.
Megalitické chrámy na Maltě | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
chrám Ġgantija | |
Smluvní stát | Malta |
Souřadnice | 36°2′57″ s. š., 14°16′10″ v. d. |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | iv |
Odkaz | 132 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1980 (4. zasedání) |
Změny | 1994 |
Megalitické chrámy na Maltě z historického období neolitika patří k nejznámějším památkám bohaté historie Malty. Sedm těchto sakrálních staveb bylo dáno na seznam Světového dědictví organizace UNESCO.
Celkem je známo kolem 45 staveb, ovšem jen několik málo je jich dobře zachovalých. Vznik nejstarších se datuje na období kolem 4100 př. n. l.
O účelu chrámů byly vedeny dlouhé spekulace. Dnes se vychází z toho, že se jedná o obřadné, sakrální stavby, které plnily mimo jiné i úlohu zprostředkováni věšteb. Zachovány jsou i obřadní oltáře a obětní prostory. Půdorys chrámů se dobou měnil, většinou se jedná o eliptické, lehce konkávní a spolu spojené místnosti; předpokládá se, že místnosti byly pokryty střechou (dřevěné trámy, došky atp.). Vznik nejstarších se datuje na období kolem 4100 př. n. l. Několik chrámů bylo dáno na seznam Světového dědictví organizace UNESCO.
K nejzachovalejším chrámům patří:
K dalším chrámům patří: Ta' Hagrat, Skorba, Borg In-Nadur, Tal-Quadi, Tas-Silg, Ta' Marziena, Santa Verna a další.